BOSÁKOVÁ Eva 18.12.1931-10.1.1991

Z Personal
Eva BOSÁKOVÁ
Narození 18.12.1931
Místo narození Mladá Boleslav
Úmrtí 10.1.1991
Místo úmrtí Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury

BOSÁKOVÁ, Eva (roz. Věchtová, provd. Hlaváčková), * 18. 12. 1931 Mladá Boleslav, † 10. 1. 1991 Praha, reprezentantka ve sportovní gymnastice, trenérka a cvičitelka

Držitelka medailí z olympijských her, světových i evropských šampionátů vyšla ze sportovní rodiny; její otec Alois Věchet se stal členem širšího reprezentačního družstva sokolských gymnastů a odjel jako náhradník na OH 1936 v Berlíně. B. začínala jako krasobruslařka, ale záhy se začala věnovat sportovní gymnastice. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi odešla studovat tělesnou výchovu na Vysokou školu pedagogickou v Praze. Zároveň se stále usilovněji prosazovala mezi sokolskými gymnastkami: na podzim 1949 se stala dorosteneckou přebornicí Československé obce sokolské a 1950 poprvé reprezentovala Československo v mezistátním utkání s Rumunskem. Ve svém cvičení uplatňovala akrobatické a taneční prvky, což kontrastovalo se strojově přesným sokolským tělocvikem. Na OH 1952 v Helsinkách se podílela na zisku bronzové medaile v soutěži družstev (v celkové klasifikaci jednotlivkyň se umístila jako 14., nejlepší z československých gymnastek).

V průběhu 50. let se B. (po OH 1952 se provdala za sportovního lékaře MUDr. Vladimíra Bosáka) stala hlavní oporou československé ženské sportovní gymnastiky. Na MS 1954 v Římě obsadila v soutěži jednotlivkyň celkové 2. místo, stříbrné medaile získala i za cvičení na kladině a v prostných. Československé družstvo žen obsadilo v celkové klasifikaci 3. místo. O dva roky později na OH v Melbourne zaznamenala naše sportovní gymnastika určitý ústup z nejpřednějších pozic; jen stříbrná medaile B. za cvičení na kladině (7. v celkové klasifikaci, 4.–6. v prostných, 4. na bradlech) přinášela lesk olympijského kovu. Jako zklamání cítili tělovýchovní funkcionáři i „pouhé“ bronzové medaile z ME 1957 v Bukurešti (bradla a prostná). 1958 byla 2. v celkovém pořadí na MS v Moskvě (za takřka nedostižnou sovětskou reprezentantkou L. Latyninovou), tamtéž zvítězila v prostných a na kladině a vybojovala bronzovou medaili za cvičení na bradlech. Podílela se i na získání stříbrné medaile v soutěži družstev.

Nejoblíbenějším nářadím B. se stala kladina. Přinesla jí vítězství na OH v Římě 1960 (10. v celkové klasifikaci, 4. v prostných), kde československé reprezentantky obsadily 2. místo v soutěži družstev. Toho roku byla vyhlášena i nejlepší sportovkyní Československa. Vedle ní se postupně prosazovala Věra Čáslavská, kterou právě B. přivedla do reprezentace. Společně přispěly k úspěchu československé gymnastiky na pražském MS 1962. Družstvo obsadilo 2. místo a celkově čtvrtá B. zvítězila na kladině a získala stříbro na bradlech. V témže roce také účinkovala ve filmu V. Chytilové O něčem jiném.

Za podivných okolností se v listopadu 1962 musela B. vzdát reprezentace a po čase i aktivní závodní činnosti, během níž získala celkem 35 domácích mistrovských titulů, 1 zlatou, 2 stříbrné a 1 bronzovou medaili z OH, třikrát se stala mistryní světa a ze světových a evropských šampionátů přivezla šest stříbrných a čtyři bronzové medaile. Vedení československé tělovýchovy neprojevilo zájem o její trenérské působení a B. podepsala smlouvu a podnikla turné s profesionálními basketbalisty Harlem Globetrotters po USA (1964–66). Spolu se Slovenským ľudovým kolektívem vystupovala 1967 při jeho zájezdu do Severní Ameriky a v témže roce účinkovala v československém reprezentačním programu v Las Vegas.

Po návratu do Československa vedla B. kursy redukční gymnastiky (podle vlastní koncepce), různá cvičení pro snížení tělesné váhy popsala v knize Eva Evám'(1971). Od sedmdesátých let se také intenzivně věnovala tréninkům mladých sportovních gymnastek v rámci pražského TSM (Tréninkového střediska mládeže). Dlouhý pobyt v zahraničí definitivně rozbil manželství Bosákových; B. se 1972 znovu provdala za tělovýchovného funkcionáře doc. Miroslava Hlaváčka (1926 až 1984), který od 1969 zastával funkci předsedy Českého ÚV ČSTV. Zemřela náhle (v restauraci) na prasknutí krční tepny, pohřbena byla na hřbitově v Praze na Vinohradech. Od 1992 je v Praze pořádán Memoriál Evy Bosákové, v němž soutěží ženy-gymnastky všech věkových kategorií.

D: Eva Evám, 1971.

L: I. Borská, Trůn, na kterém se stojí, 1975; Evo, pusu za to, in: Z. Šupich, Zátopek a ti druzí, 1986, s. 89n.; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 95; Tomeš 1, s. 123; ETK 1, s. 79; ETK 2, s. 71; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo. Naši olympionici, 1999, s. 63n.; J. Kirchner, Hvězdy českého sportu, 2000, s. 29; http://zivotopisyonline.cz/eva-bosakova.php.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloslav Martínek