BOSSI Domenico †?1628

Z Personal
Domenico BOSSI
Narození ?
Úmrtí před 1628
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 86-87
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42752

BOSSI, Domenico (též Dominik), * ?, † před 1628, stavitel

Syn Agostina B. pocházel z obce Monte ve Valle di Muggio nad Mendrisiem, v oblasti mezi Luganským a Comským jezerem (jižní Švýcarsko). První písemné zmínky o něm pocházejí z 1590 a 1591, kdy (15. 1.) požádal o udělení měšťanství na Menším Městě pražském. Krátce předtím, 1588 a 1590, navštívil své rodiště, aby si tam opatřil list zachovací (ten mu byl vystaven v Balerně v Lombardii 13. 2. 1590). B. byl třikrát ženatý (poprvé někdy před 1592, podruhé 1599 a potřetí patrně 1602). Jako člen představenstva vlašského bratrstva v Praze byl uváděn 1600, posléze (1614) se stal rektorem vlašské mariánské kongregace. 1620 byl znám jako představený zednického a kamenického cechu. 1602 prodal Vlachům svůj malostranský dům; ti jej nechali zadaptovat pro účely vlašského špitálu. B. se podílel nejen na jeho stavebních úpravách, ale spolu s dalšími vlašskými staviteli i na stavbě bývalé kaple Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Boromejského. Zde je mu připisováno autorství nejstarší části kostela. 1606 požádal o polepšení rodového znaku (bílý býk na červeném poli) a o udělení predikátu „von Bossi von den grünen Dreibergen“, který jej odlišil od ostatních nositelů tohoto jména. 1607 zakoupil se svou třetí manželkou Kateřinou dům U Tří medvědů (bývalá malostranská radnice, čp. 271), který vlastnila rodina až do 1652. Patrně již od 1603 pracoval na kostele sv. Tomáše (pokud se však v tomto případě, vzhledem k neúplnému uvedení jména v dochovaných pramenech, nejednalo o Dominica de Barifis), 1607 na stavbě malostranské císařské cihelny na Újezdě. Dle dochované smlouvy z 1613 se podílel na přestavbě kláštera augustiniánů- poustevníků u malostranského kostela sv. Tomáše. Podílel se rovněž na opravách novoměstského kláštera augustiniánů u Sv. Kateřiny a patrně i na stavbě kapucínského kláštera v Roudnici. V písemných pramenech se jméno B. objevovalo nejčastěji v souvislosti s odhady prací jiných stavitelů, při nejrůznějších dobrozdáních či jako svědka u soudu.

L: Toman 1, s. 81; Thieme – Becker 4, s. 405n.; BL 1, s. 123; J. Krčálová, Italští mistři Malé Strany na počátku 17. století, in: Umění 18, 1970, s. 545n.; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986, s. 92, 104, 105, 192; Architekti, s. 75n.

Ivana Ebelová