BOUŠKA Vladimír 11.4.1933-24.7.2000

Z Personal
Vladimír BOUŠKA
Narození 11.4.1933
Místo narození Horusice u Veselí nad Lužnicí
Úmrtí 24.7.2000
Místo úmrtí Praha
Povolání 11- Geolog

BOUŠKA, Vladimír, * 11. 4. 1933 Horusice u Veselí nad Lužnicí, † 24. 7. 2000 Praha, mineralog, gemolog, geochemik, pedagog

Vystudoval 1955 Geologicko-geografickou (Přírodovědeckou) fakultu UK v Praze, s níž pak zůstal celoživotně spjat. 1954 se stal asistentem na katedře mineralogie, geochemie a krystalografie, 1969 se habilitoval. 1974 založil samostatný obor geochemie, který dvacet let vedl. 1979 získal titul DrSc., 1990 byl jmenován profesorem geochemie. 1964–65 působil jako hostující profesor na univerzitě v Santiago de Cuba, jednotlivé přednášky měl i na dalších světových univerzitách (Oviedo, Vídeň, Moskva, Pennsylvania State University aj.). Zpočátku studoval nerosty a horniny ze širšího okolí rodiště: rutil z náplavů u Soběslavi, nerosty pegmatitů z Písecka, Soběslavi a Rudolfova u Českých Budějovic, sedimenty terciéru jihočeských pánví a nerosty vznikající v současnosti na rašeliništích. Postupně se jeho zájmy rozšířily, hlavní doménou se staly výzkumem dosud opomíjené problémy: metamiktní nerosty, geochemie uhlí a moldavity. (Metamiktní nerosty se vyznačují změnami fyzikálních vlastností, např. vlivem radioaktivity, beze změny krystalového tvaru). B. popsal např. písekit, složitý oxid uranu a ceru z pegmatitů u Písku, silikát thoria a ceru allanit z různých nalezišť a oxid niobia fergusonit ze Žulové ve Slezsku. Poznatky shrnul do syntézy vydané 1989. Dále studoval stopové prvky v černém uhlí a v doprovodných sedimentech ze svrchního karbonu středočeské, vnitrosudetské a hornoslezské pánve, v hnědém uhlí z terciéru severočeské a sokolovské pánve. Souhrn geochemie uhlí vydal 1977 (anglicky 1981). Systematicky zpracovával moldavity (vltavíny) – přírodní skla ze skupiny tektitů, která se hojně vyskytovala v miocénu v jihočeských pánvích, na západní Moravě a v chebské pánvi, ojediněle v Rakousku a v německé Lužici – z hlediska geologie, stratigrafie, chemismu, vzniku a uplatnění jako šperkařské suroviny. Jako jeden z prvých československých vědců přijal impaktní hypotézu jejich vzniku, podle které moldavity jsou původně přetavené horniny vyvržené z místa pádu meteoritu v dnešním kráteru Ries u Nördlingen v Bavorsku před 15 miliony lety. Vypracoval se na mezinárodní autoritu v oboru přírodních skel. Studoval tektity z impaktního kráteru Zamanšin v SSSR (nyní Kazachstán), na požádání amerických institucí posuzoval možnost výskytu přírodních skel na Marsu. Napsal mnoho drobných příspěvků k topografické mineralogii českých zemí a Spišsko-gemerského rudohoří na Slovensku, v posledním období zpracoval nálezy nerostů z oblasti hnědouhelných dolů v severočeské pánvi (mj. organické nerosty duxit a hartit). Spolu s J. Kouřimským a J. Bauerem vydal popularizační knihy o drahých kamenech, zabýval se českým granátem, podílel se na propagaci moldavitů jako českého šperkařského kamene v zahraničních gemologických časopisech. Napsal skripta o speciálních metodách optického výzkumu v mineralogii, 1980 byl jedním z editorů a hlavních autorů Geochemie, první české učebnice tohoto oboru.

Stal se členem Mineralogical Society of America, Meteoritical Society a dalších zahraničních vědeckých společností. Zastával vedoucí funkce v Československé společnosti pro mineralogii a geologii. 1987 předsedal 2. mezinárodní konferenci o přírodních sklech v Praze. Patřil k nejproduktivnějším pracovníkům v české geologii 20. století, jeho bibliografie čítá více než 630 položek.

D: Naleziště rutilu v okolí Soběslavi a Veselí nad Lužnicí, in: Věstník Ústředního ústavu geologického 30, 1955, s. 173n.; Sloje dolu Jan Šverma (Lampertice u Žacléře) a geochemický výzkum jejich stopových prvků, in: Rozpravy ČSAV, Řada matematických a přírodní věd 69, 1959, č. 3 (s V. Havlenou); Geology and stratigraphy of moldavite, in: Geochimica et Cosmochimica Acta (Oxford) 28, 1964, s. 921n.; Speciální optické metody, 1964; Chemické složení vltavínů, in: Čas. mineral. geol. 11, 1966, s. 89n. (s P. Povondrou); Double moldavites in Southern Bohemia, in: Science (New York) 177, 1972, č. 4048, s. 519n. (s R. Rostem); New data on písekite, in: Lithos (Oslo) 5, 1972, s. 93n. (se Z. Johanem); Drahé kameny kolem nás, 1976 (s J. Kouřim ským); Geochemie uhlí, 1977; Metamiktní nerosty, in: Rozpravy ČSAV, Řada matematických a přírodních věd, 99, 1989, č. 6; Moldavites – Vltavíny, 1991 (s J. Kontou); Assumptions about the presence of natural glasses on Mars, in: Journal of Geophysical Research (Washington) 98, 1993, E 10, s. 18719n. (s J. F. Bellem); Nerosty Severočeské hnědouhelné pánve, 1997 (se Z. Dvořákem).

L: J. H. Bernard, Profesor RNDr. V. B., DrSc. zemřel, in: Bulletin mineralogicko- petrologického oddělení NM, 8, 2000, s. 297n.; Bibliografi e prof. RNDr. V. B., DrSc., in: tamtéž 9, 2001, s. 337n.

Pavel Vlašímský