BOZDĚCH Jindřich 16.4.1902-22.7.1955

Z Personal
Jindřich BOZDĚCH
Narození 16.4.1902
Místo narození Týnec u Klatov
Úmrtí 22.7.1955
Místo úmrtí Brno
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik

BOZDĚCH, Jindřich, * 16. 4. 1902 Týnec u Klatov, † 22. 7. 1955 Brno, elektrotechnik

Pocházel z učitelské rodiny. Studoval reálné gymnázium v Klatovech, maturitní zkoušku složil v Sušici. Ve studijním roce 1920/21 se zapsal na Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství (VŠSEL) při ČVUT v Praze. Začal navštěvovat přednášky v oddělení stavby strojů a v oddělení elektrotechnickém, ale později se věnoval pouze elektrotechnice. Absolvoval 8. 3. 1930 II. státní zkouškou. 1930–31 se zúčastnil speciálních technických kursů v Berlíně, kde se seznámil se stavbou vysílačů a navigačních zařízení. 1931 až 1932 absolvoval praxi u firmy Telefunken. Tehdy získal znalosti při výrobě, montážích a zkoušení radiostanic a zařízení pro vysokofrekvenční telefonii. U stejné firmy byl na stážích ještě 1934, 1936 a 1937, při nichž studoval radioelektrická zařízení pro letecký provoz. Stal se jejím prvním externím pracovníkem a za samostatně vybudované přistávací zařízení na pražském letišti (1936–37) a za jeho uvedení do provozu, dostal od této firmy zvláštní uznání. Pracovat začal v Praze, nejdříve 1930–33 v radiotechnické komanditní společnosti Krešl a spol., pak do 1941 v továrně na výrobu bezdrátových telegrafních a telefonních zařízení Radiotechna, spol. s r. o. V obou podnicích vedl oddělení zabývající se především oborem letecké radiotechniky, montáží a zkoušením letadlových stanic, navigačními zařízeními a pozemními vysílači pro letecký provoz. S tehdejšími ministerstvy pošt a veřejných prací spolupracoval na projekci a vybudování komplexní sítě radioelektrických zaměřovačů pro civilní letectví v ČSR. Do konce druhé světové války působil ještě ve firmě Philips. Během nacistické okupace využil B. svých odborných znalostí v odbojové činnosti. 1938 informoval generální štáb (generála Kuníka) o radiostanicích užívaných v letectvu německé armády, ve spolupráci s odborníky z ministerstva veřejných prací stavěl v Poštovním a technickém zkušebním ústavu tajné krátkovlnné vysílače. Byl opakovaně vyslýchán gestapem. 1948 se B. s manželkou Miladou, roz. Čápovou (1904–1980) z Bystrého u Poličky, a s dcerou Annou přestěhoval do Blanska, kde mohl svoje zkušenosti v oboru využít v podniku na výrobu elektrické měřící techniky Metra. Založil tam a od začátku vedl výzkumné a vývojové oddělení, které spravovalo i obdobná zařízení přidružených závodů, tj. Metra Nová Paka (ZPA), Metra Šumperk, bratislavskou pobočku a závod v Ústí nad Labem, v Praze podnik bratří Fričů a firmu Nejedlý. B. výzkumnou a vývojovou prioritou se staly zejména precizní měrné jednotky – etalony odporu a napětí, určené pro nejnáročnější laboratorní měření, včetně speciální cejchovní a stabilizační metody, konstrukčních návrhů i potřebných technologických zařízení. Pro zaměstnance Metry Blansko přednášel na večerní průmyslové škole, poskytoval odborné konzultace odborníkům a studentům. K soukromým zálibám B. patřila vedle hudby astronomie, mineralogie, akvaristika, filatelie a numizmatika. Byl pohřben do rodinného hrobu v Sušici.

L: Sborník Muzea Blansko 1996, s. 13n.

P: Archiv ČVUT, fond VŠSEL 1879–1951, katalogy posluchačů 1920– 1927, katalog II. státní zkoušky, 1930, č. 622.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Brabencová