BRÁZDA František 8.10.1898-23.12.1988

Z Personal
František BRÁZDA
Narození 8.10.1898
Místo narození Česká Třebová
Úmrtí 23.12.1988
Místo úmrtí Trenčín (Slovensko)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 152

BRÁZDA, František, * 8. 10. 1898 Česká Třebová, † 23. 12. 1988 Trenčín (Slovensko), spisovatel, kulturní pracovník, vydavatel, knihkupec

Pocházel z rodiny hospodářského úředníka a drobného podnikatele. Otec často měnil místa zaměstnání, proto B. vystřídal několik škol. 1905–06 navštěvoval školu v České Třebové, 1906–08 v srbském Kragujevci, v Praze 1908–10 měšťanku a 1910–13 obchodní školu, kterou dokončil v Hradci Králové. 1916–18 byl odveden na vojnu, po návratu pracoval 1919–20 jako úředník vojenské správy v Trenčíně, 1920–21 v hospodářském družstvu v Horních Držkovcích. 1921 dostal povolení k činnosti na území tehdejší Trenčínské župy a do 1933 žil v Drietomě, působil jako knihkupec a podomní obchodník knihami, 1933–48 žil ve Zlatovcích. Od 1948 nastoupil opět v Trenčíně jako knihkupec spotřebního družstva Jednota. Vlastnímu psaní se začal věnovat 1927. Tvořil umělecky nenáročnou dobrodružnou, cestopisnou a humoristickou literaturu pro děti a dospělé, ve které přibližoval obrazy svého vnitřního světa z dětství a dospívání, autentické zážitky z první světové války, z knihkupecké praxe a příběhy, které zapisoval při styku s lidmi. Do tematického okruhu obrazů z mládí patřila kniha Rok na srbské škole (1931) a Kniha básní (1931). Na pražské přátele vzpomínal v knížce Můj přítel Doda (1930). Vlastním nákladem vydal čtyřsvazkový román o zážitcích z první světové války Vojno povol, hej rup! (1927–28). K válečnému tematickému okruhu patřily také práce Srbsko v bouři (1931), Ze strategických důvodů byly naše práce přemístěny (1931–33), novely Poslední den Prahy (1931), Přátelství z Prátru a drobné prózy v sešitových vydáních Kafana v minaretu (1930), Psiny 1–2 (1932), Babička z Číny (1934). Válečné vtipy a anekdoty zveřejnil v titulu Šeptaná propaganda (1946), v povídkách Partizáni z Ivanky, Tajomné dunenie a Tajomný sklad zbraní (1947) a v pracích Od hladu, moru a války osvoboď nás, pane (1946), Invalidi (1958), Masový hrob (1963–75). Dětem věnoval sbírku povídek ze života hmyzu Drn (1932); milostné tematice zasvětil knihu novel Žena dvoch mužov (1935) a román Veliká láska (1936). Jako dramatik se představil divadelní hrou Agenti (1932), veselohrami Můj ideál blondýnka (1932), Hasiči idú (1934) a kupletem Alkohol (1935). Mnohé jeho práce zůstaly v rukopise. Známé jsou dobrodružné příběhy V hrdle Amazonky, Čierne zlato, Indiánske zlato, Zelené údolie ad. Používal též pseudonym Savo Ljubotrn.

L: Kulturní adresář ČSR 2, 1936, s. 47; Čitateľ 39, 1990, č. 3, s. 114n.; Drietoma 1244–1994, 1994, s. 71n.; Zlatovce 1244–1994, 1994, s. 14; BLS 1, s. 547.

Alena Táborecká