BRÜGEL Johann Wolfgang 3.7.1905-15.11.1986

Z Personal
Johann Wolfgang BRÜGEL
Narození 3.7.1905
Místo narození Hustopeče u Brna
Úmrtí 15.11.1986
Místo úmrtí Londýn (Velká Británie)
Povolání

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

53- Historik

BRÜGEL, Johann Wolfgang, * 3. 7. 1905 Hustopeče u Brna, † 15. 11. 1986 Londýn (Velká Británie), právník, novinář, publicista, historik

Syn právníka Julia B. (1868–1913), soudce živnostenského soudu v Brně, posléze zemského soudního rady. Středoškolské vzdělání získal na německém gymnáziu v Brně. 1924–28 vystudoval práva na německé univerzitě v Praze, kde byl 1928 promován jak doktor práv. 1924 vstoupil do Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR a stal se redaktorem jejího brněnského deníku Volksfreund. 1929–30 praktikoval jako auskultant u zemského soudu v Brně. 1930–38 byl tajemníkem německého sociálně demokratického ministra (a předsedy strany) Ludwiga Czecha postupně na ministerstvu sociálních věcí, veřejných prací a zdravotnictví; současně spolupracoval s různými listy a s rozhlasem, kde se zaměřoval především na sociálně politickou publicistiku. Patřil k výrazným mluvčím Czechova aktivistického proudu v německé sociální demokracii v ČSR a k odpůrcům Jakschova nacionalistického „lidového socialismu“. Po Czechově demisi v dubnu 1938 pracoval do února 1939 na ministerstvu sociální péče. Počátkem dubna 1939 odešel do exilu do Francie, v červnu 1940 do Velké Británie; od prosince 1939 do června 1940 byl úředníkem Československého národního výboru v Paříži, 1942–45 exilového ministerstva pro hospodářskou obnovu v Londýně. 1940–44 se podílel na činnosti tzv. Zinnerovy skupiny v německém sociálně demokratickém exilu z Československa, orientující se na obnovu meziválečné ČSR a spolupracující s československou exilovou vládou, a redigoval její časopis Sozialistische Nachrichten, 1944 se s ní však rozešel pro svůj zásadní nesouhlas s transferem Němců z Československa a jakýmkoliv vysídlováním či přesídlováním obyvatelstva. V červnu 1945 se vrátil do Prahy, kde do listopadu 1946 pracoval na ministerstvu průmyslu ve funkci přednosty oddělení (ministerského rady). Zároveň předsedal Antifašistickému výboru hlavního města Prahy, tvořenému převážně německými sociálními demokraty a usilujícímu, aby nebyli odsunuti němečtí antifašisté a německy mluvící židé. Zklamán vývojem poměrů v poválečném Československu odešel v listopadu 1946 do Londýna, kde pak žil až do konce svého života. Působil jako nezávislý publicista, překladatel a korespondent švýcarských, rakouských a západoněmeckých listů; 1953–56 pracoval v monitorovací službě BBC v Readingu. Věnoval se též studiu mezinárodního práva a novodobých českých dějin a z těchto oborů publikoval řadu závažných prací – např. monografii Ludwig Czech (1960) a dvojdílnou syntézu historie česko-německých vztahů 1918–46: Tschechen und Deutsche 1918–1938 (1967) a Tschechen und Deutsche 1939–1946 (1974). Od 1948 byl činný v exilové československé sociální demokracii a autorsky se podílel na jejích jubilejních sbornících Osmdesát let československé sociální demokracie 1878–1958 (1958) a Sozialdemokratie und Systemwandel (1978). V 50. letech spolupracoval s Ústavem dr. Edvarda Beneše v Londýně a od 1958 aktivně působil v Československé společnosti pro vědy a umění; publikoval v českém exilovém tisku (Proměny, Právo lidu). Své životní osudy, činnost a postoje shrnul v memoárových rozhovorech s Vilémem Prečanem, zachovaných v rukopise v jeho pozůstalosti. 1976 byl rakouským spolkovým prezidentem jmenován čestným univerzitním profesorem. 1991 mu prezident V. Havel udělil in memoriam Řád T. G. Masaryka.

D: Ludwig Czech. Arbiterführer und Staatsmann, Wien 1960; Tschechen und Deutsche 1918–1938, München 1967 (rozšířené anglické vydání Czechoslovakia before Munich. The German Minority Problem and British Appeasement, London 1973; české vydání Češi a Němci 1918–1938, 2006); Tschechen und Deutsche 1939–1946, München 1974.

L: M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 69n.; Tomeš 1, s. 145; BHDE 1, s. 99; D. Persická, Osobnosti. Nositelé Řádu T. G. Masaryka 1991 a 1992, 1993; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, (2. vyd.) 2005, s. 38n.; V. Prečan, Život a dílo J. W. B., in: J. W. B., Češi a Němci 1918–1938, s. 9n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Tomeš