BRABENEC Jiří 25.5.1911-19.6.1983

Z Personal
Jiří BRABENEC
Narození 25.5.1911
Místo narození Nymburk
Úmrtí 19.6.1983
Místo úmrtí Praha
Povolání

68- Redaktor nebo žurnalista

63- Spisovatel

BRABENEC, Jiří, * 25. 5. 1911 Nymburk, † 19. 6. 1983 Praha, novinář, prozaik

Jeho otcem byl akademický malíř Antonín B. (1881–1951) pracující ve službách státních drah, jeho matka Růžena B. (1884–1951) se do dějin české literatury zapsala jako autorka lidových povídek z Vysočiny. B. vystudoval průmyslovou školu strojnickou v Kladně (1931) a 1931–32 navštěvoval přednášky oddělení žurnalistiky Svobodné školy politických nauk v Praze. Vystřídal celou řadu zaměstnání. Pracoval mj. jako strojní zámečník, dělník v cukrovaru, námořník nebo zkušební jezdec v Jawě. 1930–38 působil postupně jako redaktor v Modrém pondělníku v Ústí nad Labem, Severočeském listě v Mostě a v týdeníku Český sever v Teplicích. 1938–40 psal pro Národní politiku, 1940–45 pracoval jako technický redaktor v časopise Ozvěny domova i světa. 1945–51 působil v Mladé frontě, následujících dvacet let strávil v redakci Lidové demokracie. 1971 odešel do důchodu, přesto ještě externě spolupracoval s časopisem Československý architekt.

Beletrii se začal věnovat teprve ve 40. letech. Nejprve psal humoristické romány, později přešel na historickou prózu. Inspiroval se zpravidla životními osudy skutečných historických osobností. Například román Řeka osudu pojednává o slavném kronikáři Václavu Hájkovi z Libočan. Jeho doménou se však nakonec staly humoristicky nebo psychologicky laděné detektivní příběhy a vědecko-fantastické romány s detektivní zápletkou. Jako novinář psal B. pod pseudonymy a šiframi Eric Kraft, J. Bene, Jiří Zdeněk, bene, bnc, br, bra, en, J. B., jbr. V závěru života bydlel v Praze-Krči (Budějovická 58).

B. byl rovněž vášnivým motocyklistou. 1961 na tomto jednostopém stroji podnikl cestu do Přední Asie a jako první na něm překonal Sinajskou poušť.

D: romány: Syn bratra poslance, 1943; Tisíc a jedno procento, 1945; Snadný případ, 1948; Řeka osudu, 1957; Ochránce městských bran, 1959; Tajemství černé rokle, 1960; Dobrodružství v Eridanu, 1961; Zločin v duhovém zálivu, 1966; Svědek ze Sinaje, 1967; Stopa vede do Benátek, 1968; Záhada purpurového leknínu, 1969; Pozlacené mříže (společně se Z. Veselým), 1969; Ještě jednu sklenku, pane?, 1971; Příliš mnoho dvojníků (společně se Z. Veselým, 1972; drobné prózy: Po stopách starých pověstí českých, 1959; Ohnivou pouští na Sinaj, 1964.

L: LČL 1, s. 288; Kdo byl kdo v Československu 1, 1969, s. 97; Generace 45 (Pamětníci Mladé fronty 1945–1950), ed. J. Hořec – M. Sígl, s. 245.

Roman Vondra