BRADÁČ-NEŽÁRECKÝ Josef 5.12.1883-21.1.1949

Z Personal
Josef BRADÁČ-NEŽÁRECKÝ
Narození 5.12.1883
Místo narození Jindřichův Hradec
Úmrtí 21.1.1949
Místo úmrtí Černošice u Prahy
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 118
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42342

BRADÁČ-NEŽÁRECKÝ, Josef (vl. jm. Bradáč, Josef ), * 5. 12. 1883 Jindřichův Hradec, † 21. 1. 1949 Černošice u Prahy, spisovatel, novinář, dramatik, překladatel

Vystupoval (zejména ve 20. letech) proti negativním společenským jevům – prostituci, alkoholismu, tabakismu a zločinnosti. 1921–27 vydával a redigoval časopis Naše vítězství (tzn. vítězství nad prostitucí, alkoholismem, sobectvím a zločinností) přinášející české i německé články k tomuto tématu. Další jím vydávané a redigované spisy byly: Prapor spásy (1921) a Čistý vzduch (1927–30). Již 1914 vydal knihu William Booth a jeho Armáda spásy. 1921 do řad Armády spásy vstoupil. Aktivní byl také v církevním životě a v hnutí YMCA, kde byl sekretářem. Věnoval se i jiným žánrům, např. je autorem románu Luhačovická pohádka (1927), ojediněle se projevoval i jako dramatik, mj. divadelní hrou Znovuzrození (1917).

Před první světovou válkou se pod svým občanským jménem věnoval také odborné publikační činnosti. 1906 vydal knihu Učeň kupecký. Jinochům chtícím věnovati se stavu kupeckému a 1914 pak publikaci Praktické účetnictví pro maloobchodníka a živnostníka. S názorným příkladem jednoměsíčního vedení živnosti.

Nejúplněji představil své názory v článcích z období 1914 až 1924, které byly uveřejňovány mj. v časopisech Nový lid (Brno), Kostnické jiskry (Praha), Českobratrské hlasy (Ostrava), Socialistické proudy (Praha) ad. Obsahovaly nábožensko-sociální úvahy o možnostech změn sociálních poměrů především u nižších vrstev; tady chápal komunistické učení jako návod k důslednému pochopení zásad Ježíše Krista. Tyto stati pak shrnul 1924 do publikace Úvahy křesťanského komunisty. Dalším souhrnem jeho časopiseckých úvah 1918–28 byla kniha Nedokončená revoluce. V práci Řada úvah popřevratových se věnoval vedle otázek nábožensko-sociálních a mravních také otázkám politickým. Došel k závěru, že „mravní revoluci neprovádějí parlamenty“. Z dalších jeho nábožensko- filozofických úvah je možné zmínit práce: Z dějin otrokářství (1917), Záhady života a smrti (1919), Židé v minulosti a přítomnosti, Příspěvek k řešení palčivého problému (1919), K náboženské svobodě (1919). Jeho kniha Po stopách mučedníků kostnických (1920) byla koncipována jako turistický průvodce Kostnicí; další cestopisnou črtou je Wartburg, hrad Lutherův (1918).

Ve 30. letech se jako literát odmlčel a teprve po druhé světové válce se k publicistice vrátil. Za nacistické okupace se zabýval sklářstvím a sklenářstvím. 1944 dokončil a o rok později vydal populárně naučnou publikaci Sklo. Dějiny, výroba, zpracování. 1946–48 publikoval články s touto tematikou v časopise Sklo.

D: soupis díla in: J. B.-N., Nedokončená revoluce, 1928.

L: OSND 1/2, s. 705; MSN 1, s. 603; ISN 3, s. 95.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Lněničková