BRDLÍK Josef 16.8.1848-22.11.1932

Z Personal
Josef BRDLÍK
Narození 16.8.1848
Místo narození Počátky u Pelhřimova
Úmrtí 22.11.1932
Místo úmrtí Praha
Povolání 36- Ostatní průmyslová odvětví
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 157

BRDLÍK, Josef, * 16. 8. 1848 Počátky u Pelhřimova, † 22. 11. 1932 Praha, podnikatel v textilním a chemickém průmyslu

Narodil se v rodině textilního podnikatele a představitele počátecké honorace Leopolda B. (1818–1882). Studoval v Jindřichově Hradci a na české reálce v Praze. Potom absolvoval vyšší tkalcovskou a průmyslovou školu v Saské Kamenici (Německo) a v Alsasku. Praxi získal v textilních podnicích v Německu, Alsasku, Haliči a Brně. Po návratu vstoupil do otcovy firmy v Žirovnici, od 1875 se s bratrem Karlem podílel na jejím řízení a úspěšném rozvoji v moderní vlnařskou továrnu. 1893 založil B. závod na destilaci kamenouhelného dehtu v Kralupech nad Vltavou, který 1908 postoupil synu Vladislavovi (1879–1964). Kromě podnikatelských a manažerských aktivit se podílel na činnosti samosprávy a působil v české politice. Deset let byl starostou v Žirovnici, po dvě volební období starostou počáteckého okresního zastupitelstva a členem okresní školní rady. 1889 až 1901 a 1909–10 byl zvolen za mladočeskou stranu v táborské městské kurii poslancem českého zemského sněmu (1910 se vzdal mandátu). 1897–1900 a 1901–12 byl členem poslanecké sněmovny říšské rady, nejprve za OŽK v Českých Budějovicích, v níž zastával funkci předsedy, a poté za město České Budějovice. Zasedal rovněž v zemské železniční radě. Po vzniku ČSR se stal předsedou vlnařského odboru Spolku československých průmyslníků. Podílel se na řadě kulturních a společenských aktivit v Žirovnici, Počátkách a okolí. Byl mj. spoluzakladatelem a starostou hasičského sboru a tělovýchovné jednoty Sokol v Žirovnici.

L: Národní listy (Večerník) 22. 11. 1932, č. 323, s. 1; OSN 28, s. 133; R. Schránil – J. Husák, Der Landtag des Königreichs Böhmen 1861–1911, Personalien, 1911, s. 210; Knauer, s. 73; ČBS, s. 66; Myška, s. 60; Tomeš 1, s. 136.

Jiří Novotný, Jiří Šouša