BREŠKO-BREŠKOVSKÁ Jekatěrina Konstantinovna 3.2.1844-12.9.1934

Z Personal
Jekatěrina Konstantinovna BREŠKO-BREŠKOVSKÁ
Narození 3.2.1844
Místo narození Vitebsk (Bělorusko)
Úmrtí 12.9.1934
Místo úmrtí Chvaly (Praha)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BREŠKO-BREŠKOVSKÁ, Jekatěrina Konstantinovna, * 3. 2. 1844 Vitebsk (Bělorusko), † 12. 9. 1934 Chvaly (Praha), politička

Pocházela z bohaté šlechtické rodiny Verigových. V 60. letech 19. století se nadchla pro myšlenku sociální, politické a kulturní emancipace ruského rolnictva a na otcově panství zřídila školu, v níž sama učila, a úvěrní spořitelní spolek, jeden z prvních v Rusku. Počátkem 70. let se v Kyjevě stala členkou revolučního narodnického kroužku a 1874 se účastnila „pouti mezi lid“. Za proticarskou agitaci byla zatčena, uvězněna v Petropavlovské pevnosti v Petrohradě a 1878 vypovězena do Barguzinu u Bajkalského jezera, kde pak žila 18 let ve vyhnanství. 1896 se vrátila do evropského Ruska, znovu se zapojila do politického života, rozvinula agitační a organizační činnost na ruském venkově a mezi mladou generací ruské inteligence a 1902 se podílela na založení strany socialistů – revolucionářů (eserů). 1903–04 podnikla cesty do Rumunska, Rakouska-Uherska, Švýcarska a USA, kde vzbudila ohlas přednáškami o situaci v Rusku. 1905–06 se aktivně účastnila první ruské revoluce; 1907 byla zatčena a odsouzena k doživotnímu vyhnanství na Sibiři. Po únorové revoluci 1917 se vrátila do Petrohradu jako legendární „bábuška ruské revoluce“. Podpořila Prozatímní vládu, zejména A. F. Kerenského, jehož pokládala za svého žáka, a byla zvolena poslankyní Ústavodárného národního shromáždění. V listopadu 1917 se postavila proti bolševické revoluci, 1918 se uchýlila do Povolží pod ochranu československých legií a 1919 odjela do USA, odtud do Paříže a do Prahy; její zamýšlený návrat do Ruska znemožnilo konečné vítězství bolševické moci. 1924 se definitivně usadila v Československu, kde s americkou pomocí zřídila dva internáty pro ruskou mládež a ruskou tiskárnu na Podkarpatské Rusi. Soustředila kolem sebe ruský eserský exil a navázala spolupráci s představiteli československých sociálních demokratů a národních socialistů. Poslední léta života prožila ve Chvalech u Prahy (nyní Praha 20-Horní Počernice), kde byla také pochována. Jejího pohřbu se zúčastnili vedoucí čeští socialističtí politici a řada osobností ruského exilu v čele s A. F. Kerenským.

L: OSND 1/2, s. 734n.; Tomeš 1, s. 138; Kdo byl kdo. Proslulí návštěvníci, 2001, s. 93.

Josef Tomeš