BREITENBACHER Antonín 12.2.1874-8.8.1937

Z Personal
Antonín BREITENBACHER
Narození 12.2.1874
Místo narození Jarošov (č. o. Uherské Hradiště)
Úmrtí 8.8.1937
Místo úmrtí Kroměříž
Povolání

53- Historik 70- Knihovník nebo pracovník informatiky

49- Náboženský nebo církevní činitel

BREITENBACHER, Antonín (pův. jm. BREITENBACH), * 12. 2. 1874 Jarošov (č. o. Uherské Hradiště), † 8. 8. 1937 Kroměříž, římskokatolický kněz, historik, archivář, knihovník, pedagog

Narodil se v rodině drobného zemědělce. Otec ochrnul a B. musel po dobu školní docházky pomáhat matce při polních pracích a pro chudobu si nemohl pořídit většinu učebnic. Studoval na českém gymnáziu v Uherském Hradišti, kde maturoval 1892. Pak byl přijat na bohosloví v Olomouci. Po vysvěcení na kněze 5. 7. 1896 nastoupil jako studijní prefekt do arcibiskupského chlapeckého semináře v Kroměříži a učil na připojeném arcibiskupském gymnáziu. Olomoucký arcibiskup Dr. Theodor Kohn se rozhodl získat pro gymnázium právo veřejnosti a staral se o potřebný počet zkoušených profesorů. Mladé členy sboru vysílal na univerzity. B. odešel 1898 do Innsbrucku, kde studoval dějepis a zeměpis. 1903 dosáhl profesorské aprobace pro střední školy s německou vyučovací řečí a byl promován na doktora filozofie (PhDr.). Aprobaci z českého jazyka získal 1904 ve Vídni. Na základě rozhodnutí moravského místodržitelství bylo 1912 jeho příjmení Breitenbach změněno podle předka na Breitenbacher. B. byl vedle učitelského úvazku 1915 jmenován knihovníkem zámecké arcibiskupské knihovny v Kroměříži. V období monarchie vystupoval neohroženě jako český vlastenec. Na gymnáziu se vyučovalo česky a německy do konce školního roku 1918/19 a od 1919/20 se stala B. zásluhou vyučovacím jazykem pouze čeština. Po smrti arcibiskupského archiváře Dr. Františka Snopka byl k 1. 4. 1921 jmenován zatímním arcibiskupským archivářem a od 1. 1. 1922 archivářem skutečným. Ač byl od této doby osvobozen od učitelského úvazku, učil až do 1924, aby dovedl své nejvyšší třídy k maturitě. Jako arcibiskupský archivář se B. rozhodl splnit tři úkoly: archiv uspořádat, doplnit jej všemi zachovanými fondy a poté vydat tiskem archivní pomůcku. Pracně doplňoval archiválie až dosud nepořádně uložené či neevidované, do Kroměříže dal svážet registratury arcibiskupských statků uložené mj. v Kelči, Horní Moštěnici a na Hukvaldech. Ačkoliv se B. vydání komplexní archivní pomůcky nepodařilo, sepisoval a otiskoval cenné informace v podobě rozsáhlých zpráv o archivu v Časopisu archivní školy a pracoval v Komisi na vydávání historických památek moravských při Matici moravské v Brně, pro niž pořídil přepisy korespondence olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského z konce šestnáctého století. Dále při arcibiskupském archivu založil nové oddělení zvané externa, do něhož ukládal písemné pozůstalosti významných osob, především duchovního stavu. Ve spolupráci s Emiliánem Troldou inventarizoval hudební sbírku biskupa Karla Liechtensteina-Castelcorna, nejcennější hudební kolekci z doby baroka evropského významu, obsahující přes tisíc chrámových i světských skladeb z druhé poloviny sedmnáctého století. Oba z ní vytvořili základ věhlasného hudebního zámeckého archivu. B. jej dále obohatil převzetím několika hodnotných hudebních fondů kolegiátního kostela sv. Mořice, děkanského kostela Panny Marie a bývalé piaristické koleje v Kroměříži, proboštského kostela sv. Mořice a metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci a farního kostela ve Vyškově. Katalogy sbírek vydal tiskem a přispěl zásadním způsobem k poznání dějin barokní hudby u nás. K tomu nově uspořádal mladší část zámecké knihovny čítající bezmála 40 000 svazků a podle B. návrhů do ní zakupoval arcibiskup Dr. Leopold Prečan rukopisy a cenné zahraniční publikace. B. přibral do své péče i pozoruhodnou kroměřížskou galerii. Zjistil, že jádro obrazárny, zakoupené za biskupa K. Liechtensteina-Castelcorna, pochází ze stejných kořenů jako galerie v pařížském Louvru. Uspořádal zámeckou grafickou sbírku a upozornil na náměty z československé ikonografie, zrevidoval tamní rozsáhlé sbírky mincí, medailí i pečetí a položil základy k arcidiecéznímu muzeu. B. publikační činnost byla poměrně rozsáhlá. Zahájil ji v době studií v Innsbrucku dvěma německy psanými články o tzv. Granum catalogi praesulum Moraviae, čili o stručném a hodnotícím přehledu biskupů od velkomoravské doby do 1435 a dále o obsazování biskupských stolců v Praze a Olomouci do uznání výlučného volebního práva obou dómských kapitul. Zabýval se i katolickou reformací za biskupa Stanislava Pavlovského, podával hodnotné zprávy o postupu prací v arcibiskupském archivu, publikoval důležité soupisy převzatých hudebních archivů a upozorňoval na neznámé prameny. B. vědecký přínos ocenila Bohoslovecká fakulta UK, když mu 1925 nabídla profesuru církevních dějin, avšak B. nechtěl z kroměřížského archivu odejít. Stal se řádným členem KČSN, čestným členem Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a od papeže obdržel čestný titul monsignore. V Kroměříži na Velkém náměstí dal Městský úřad odhalit B. pamětní desku (1999).

D: I. Vlčková-Butulová, Dr. A. B. a Kroměříž, in: VVM 22, 1970, s. 326n. (kde soupis B. díla); výběr: Über die Quellen und die Glaubwürdigkeit des‚ Granum catalogi praesulum Moraviae‘, in: ZGLM 6, 1902, s. 274n.; Die Besetzung der Bistümer Prag und Olmütz bis zur Anerkennung des ausschließlichen Wahlrechtes der beiden Domkapitel, in: tamtéž 8, 1904, s. 1n.; Spor biskupa Pavlovského s moravským soudem zemským o soudnictví nad kněžstvem, in: ČMM 30, 1906, s. 97n.; Příspěvek k dějinám reformace moravského kléru za biskupa Stanislava Pavlovského, in: tamtéž 31, 1907, s. 152n.; Kandidatura kardinála Ondřeje Rakouského na biskupství olomoucké r. 1579, in: tamtéž 32, 1908, s. 43n.; Z Komise na vydávání historických památek moravských při Matici Moravské, in: tamtéž 33, 1909, s. 207; Oprava kostela sv. Mořice v Kroměříži biskupem Stanislavem II. Pavlovským (1579–1598), in: IV. výroční zpráva knížecího arcibiskupského gymnasia v Kroměříži 1913/14, s. 3n.; Oprava olomouckého dómu biskupem Stanislavem II. Pavlovským (1579–1598), in: ČMZM 16, 1917, s. 103n.; Museum v arcibiskupském zámku v Kroměříži, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 38, 1927, s. 148n., 39, 1928, s. 195n., 45, 1932, s. 277n.; Archiv olomouckého arcibiskupství v Kroměříži, in: Časopis archivní školy 4, 1926–27, s. 145n., 6, 1928, s. 198n., 7, 1930, s. 133n., 9–10, 1931–32, s. 368n., 13–14, 1935–36, s. 374n.; Dějiny arcibiskupské obrazárny v Kroměříži 1, 1925, 2, 1927; (s E. Dostálem) Katalog arcibiskupské obrazárny v Kroměříži, 1930; Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 40, 1928 (zvláštní příloha) až 43, 1930 (zvláštní příloha); Hudební archiv z děkanského kostela P. Marie v Kroměříži, in: tamtéž 44, 1931 (zvláštní příloha k č. 1–2), s. 3n.; Hanácká opera z r. 1747, in: tamtéž 45, 1932, s. 154n.; Vzpomínky. Památník na oslavu 50 let jubilea českého státního reálného gymnasia v Uherském Hradišti, 1934, s. 56n.; Československá ikonografie v arcibiskupské grafické sbírce v Kroměříži, in: Časopis Společnosti přátel starožitností českých 43, 1935, s. 124n.; Hudební archiv z bývalé piaristické koleje v Kroměříži, 1937.

L: BOS 2, s. 471; OSN 28, s. 134; ISN 3, s. 123; KSN 2, s. 99; HS 1, s. 131; MČE 1, s. 561; BL 1, s. 147; J. M. Svoboda, Msgr. PhDr. A. B., in: Archa 19, 1931, s. 189n.; J. Pelikán, Dr. A. B. se dožívá šedesáti let, in: ČSPSČ 42, 1934, s. 42n.; týž, Msgre. Dr. A. B. zemřel, in: tamtéž 45, 1937, s. 142n.; M. Hýsek, Památce A. B., 1937; B. Rynešová, in: ČNM 111, 1937, s. 320n.; M. Hýsek, in: Listy filologické 64, 1937, s. 474n.; ŠK (J. Šebánek), in: ČMM 61, 1937, s. 423n.; V. Nešpor, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 50, 1937, s. 307n.; F. Hrubý, in: ČČH 43, 1937, s. 649n.; B. Jenšovský, in: Časopis archivní školy 15–16, 1937–38 (1940), s. 395n.; J. Spáčil, Životní dílo A. B., in: Informace osvětových sborů na Kroměřížsku 7, 1937–38, s. 189n. (kde též soupis B. díla); A. Zelnitius, in: Sborník velehradský. Nová řada 9, 1938, č. 9, s. 14n.; I. Vlčková-Butulová, c. d., s. 321n.; Kutnar, s. 567 a 587n.; Z. Fišer, „Slavná je minulost Starého Města …“, in: Slovácko 41, 1999, s. 199n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 102; C. Měsíc, Písemná pozůstalost PhDr. A. B., in: Archivní ročenka 2000, s. 75n.

P: MZA, část písemné pozůstalosti A. B.; Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, B. A. Dr., značka III.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloš Kouřil