BRETFELDU Chlumčanský František Josef z 28.4.1777-23.11.1839

Z Personal
František Josef Chlumčanský z BRETFELDU
Narození 28.4.1777
Místo narození Praha
Úmrtí 23.11.1839
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

53- Historik

z BRETFELDU, Chlumčanský František Josef, * 28. 4. 1777 Praha, † 23.11. 1839 Vídeň (Rakousko), historik, sběratel, vysokoškolský pedagog a státní úředník

Otcem byl pražský právník František Josef (Franz Joseph) B. st. (* 1740, † 24. 8. 1820), povýšený 1792 na rytíře a 1807 uvedený do stavu svobodných pánů. Vlastnil knihovnu a sbírky obrazů ze zrušených klášterů. V lednu 1787 hostil W. A. Mozarta, později i Giacoma Casanovu. Pořádal plesy v sále Konviktu. Stal se kancléřem pražské konzistoře. Byl profesorem právnické fakulty a sedmkrát jejím děkanem (1769, 1770, 1775, 1776, 1778, 1780, 1794) a šestkrát rektorem pražské univerzity (1793, 1797, 1805, 1809, 1813, 1817).

Syn vystudoval právnickou fakultu v Praze. Poté odešel do Vídně, kde byl jmenován státním kancelářským radou. Zabýval se sbíráním listin, pečetí, mincí, starožitností, rodokmenů a obrazů. 1820 a 1821 byl zvolen děkanem filozofické fakulty ve Vídni a 1822 rektorem vídeňské univerzity. Podařilo se mu získat řadu originálů z někdejších rudolfínských sbírek. Vlastnil velké množství děl Albrechta Dürera, Hanse Holbeina, Karla Škréty, Rembrandta Harmensze van Rijna, Jana Kupeckého, Lucase Cranacha aj. Shromáždil i řadu usnesení českých zemských sněmů, na jejichž základě vytvořil dílo Historische Darstellung.

D: Historische Darstellung sämmtlicher von den ältesten Zeiten bis zum J. 1627 abgehaltenen böhmischen Landtage, Wien 1810; Umriß einer kurzen Geschichte des Leitmeritzer Bisthums im Königr. Böhmen nebst genealogischen Denkwürdigkeiten über das Alter und die Verdienste der böhm. Familie Chlumczansky von Przestawlk, Wien 1811; Galerie der merkwürdigen Erfinder alter und neurer Zeiten in alphab. Ordnung, Wien 1810.

L: RSN 1, s. 885; BL 1, s. 143; ISN 3, s. 127; KSN 2, s. 104, OSN 4, s. 643; Wurzbach 2, s. 137n.; R. Prahl, Prag 1780 – 1830. Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern, 2000, s. 459 (o B. starším); DUK 2, s. 262n.; 3, s. 331n. (o B. starším).

Roman Vondra