BROD Leo 19.3.1905-2.8.1988

Z Personal
Leo BROD
Narození 19.3.1905
Místo narození Praha
Úmrtí 2.8.1988
Místo úmrtí Fürstenfeldbruck (Německo)
Povolání

68- Redaktor nebo žurnalista 63- Spisovatel

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BROD, Leo, * 19. 3. 1905 Praha, † 2. 8. 1988 Fürstenfeldbruck (Německo), novinář, spisovatel, státní úředník

Nejmladší syn obchodníka Josefa B. a Matyldy, roz. Zeckendorfové, byl jedním z posledních příslušníků literárního okruhu známého pod označením „pražští Němci“. Rodina pocházela z Poděbrad. Pro přestěhování do Prahy se jeho rodiče rozhodli krátce před B. narozením kvůli častým antisemitským excesům na českém venkově. B. byl bilingvní, německé zdroje jej uváděly pod jménem Leo, české pod jménem Lev. Maturoval na německém gymnáziu ve Štěpánské ulici. Absolvoval studia práv, doktorem byl promován na německé univerzitě v Praze.

Poté nastoupil jako právník u české pobočky pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà se sídlem v Terstu. Publicistice se věnoval ve volném čase. Ve 30. letech psal pro listy Bohemia a Prager Montagsblatt. Koncem března 1939 emigroval do Velké Británie. Československá zahraniční armáda jej do svých řad nepřijala z důvodu krátkozrakosti. Nastoupil proto do práce v muniční továrně v Leicesteru.

Po návratu do vlasti se stal zaměstnancem restitučního oddělení československého ministerstva vnitra, od jara 1946 působil v právním oddělení pražské židovské obce. Mimo jiné pracoval také na navrácení jejího majetku zkonfiskovaného za okupace. Po únorovém převratu odmítl členství v KSČ, akční výbor Národní fronty jej propustil ze zaměstnání. Byl proto nucen pracovat jako frézař a jeřábník, vězněn však nebyl. 1951 uzavřel sňatek s Alžbětou Hermannovou. V době politického tání v 60. letech B. působil jako průvodce cizinců ve Státním židovském muzeu, mohl jezdit do zahraničí a bylo mu umožněno také publikovat. Působil rovněž v kulturní komisi židovské náboženské obce, psal pro Věstník a Židovskou ročenku. Vydal stovky článků. 1965 odešel do důchodu. Zůstal však činný jako novinář a spisovatel. Vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 jej zasáhl. B. si podal žádost o vystěhování a v létě 1969 odešel i s rodinou do tehdejší Německé spolkové republiky. Usadil se ve Fürstenfeldbrucku u Mnichova. Spolupracoval s periodiky Furche a Gemeinde. I v emigraci vydal řadu článků věnovaných problematice politických a kulturních dějin Prahy.

Jeho syn, známý novinář Petr B. (* 1951), se do vlasti vrátil 1990, natrvalo se přestěhoval 1998.

D: Božena Němcová a židovští spisovatelé Markus Teller a Leopold Weisl, in: Židovská ročenka na rok 5723, 1962–63, s. 82n.; Božena Němcová, Berthold Auerbach, Franz Kafka: o třech bojovnících pera za humanismus a lidskou důstojnost, in: Židovská ročenka na rok 5724, 1963–64, s. 107n.; Jejich otcové, in: Židovská ročenka na rok 5725, 1964–65, s. 103n.; Moše Kohn a Napoleon, aneb, kdo zvítězil u Slavkova, in: Židovská ročenka na rok 5728, 1967–68, s. 139n.; Golem a umění, in: Židovská ročenka na rok 5729, 1968–69, s. 58n.; První český kronikář Kosmas o Židech, in: Židovská ročenka na rok 5730, 1969–70, s. 81n.; Ein vergessener Dichter: Ernst Feigl, in: Zeitschrift für die Geschichte der Juden 4, 1967, č. 1, s. 55n.; Geschichte aus dem Böhmerland, München 1976.

L: S. Blumesberger – M. Doppelhofer – G. Mauthe, Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 20. Jahrhundert 1, München 2002, s. 171; BJB, s. 28; P. Burg, Vzpomínka na Lva B., in: Roš Chodeš 3, 2005, s. 17.

P: LA PNP Praha.

Roman Vondra