BRORSEN Theodor Johan Christian Ambders 29.7.1819-31.3.1895

Z Personal
Theodor Johan Christian Ambders BRORSEN
Narození 29.7.1819
Místo narození Nordborg (Dánsko)
Úmrtí 31.3.1895
Místo úmrtí Nordborg (Dánsko)
Povolání 9- Astronom nebo astrolog

BRORSEN, Theodor Johan Christian Ambders, * 29. 7. 1819 Nordborg (Dánsko), † 31. 3. 1895 Nordborg (Dánsko), astronom

Pocházel z ostrova Als v severním Šlesvicku, který byl 1864–1920 součástí Pruska (Alsen). B. se narodil jako syn námořního kapitána Christiana Augusta B. a Annette Margrette Gerhardine Schumacherové (1788–1855). Pokřtěn byl po dědovi své matky, nordborgském soudním radovi Johannu Christianu Ambdersovi (1710–1795). Studoval na bratrské škole (1826–29) v Christiansfeldu, poté do 1839 na latinském gymnáziu ve Flensburgu. 1839 začal na přání své matky studovat práva na univerzitě v (tehdy dánském) Kielu, pokračoval 1840 v Berlíně, 1841 v Heidelberku a 1842 opět v Kielu. Právní studia nedokončil, 1844–45 studoval filozofii (astronomii) na univerzitě v Kielu. 1846 pracoval na astronomické observatoři v Kielu, 1847 nastoupil jako asistent známého astronoma Henrika Christiana Schumachera (vzdáleně spřízněni přes B. matku) na observatoř v Altoně (nyní část Hamburku). Odmítl nabídku, aby přešel na observatoř v Kodani, a přijal místo na soukromé observatoři hamburského obchodníka barona Johna Parishe ve východočeském Žamberku. Sem přišel asi 1847 nebo 1848 a působil zde až do 1870. Pouze 1854 se neúspěšně ucházel o uprázdněné místo ředitele observatoře v Altoně. Po smrti barona Parishe 1858 nechal jeho dědic observatoř v Žamberku strhnout a astronomické přístroje rozprodal. Část z nich B. koupil a pokračoval v astronomických pozorováních, věnoval se též botanice (mj. v okolí Rokytnice a Bartošovic v Orlických horách); jeho informace využil L. Čelakovský v Prodromu květeny české. Na jaře 1870 se vrátil do rodného Nordborgu, od 1874 se nastěhoval do domu na Løjtertoft 11. V Nordborgu se nadále zabýval astronomií, především meteorologií a pozorováním polární záře. Stále více času však věnoval také svým někdejším mladickým zájmům, botanice a paleontologii. Už 1850 byl jmenován korespondenčním členem přírodovědeckého spolku v Žamberku. B. se nikdy neoženil. Byl dvakrát zasnouben, poprvé s Louisou Lassenovou ze Sonderborgu na Alsu, podruhé se slečnou Bernkopfovou ze Žamberku. V obou případech však od sňatku na poslední chvíli odstoupil. Po návratu do Nordborgu (v té době již pruském) žil v ústraní, o domácnost se mu starala neprovdaná nevlastní sestra Amalie Petrine B. (1832–1911).

B. objevil dvě krátko- a tři dlouhoperiodické komety (1846 III, 1846 VII, 1847 V, 1851 III, 1851 IV). První kometu (5D/Brorsen D2) pozoroval 26. 2. 1846 v Kielu, v souhvězdí Ryb. Její existence byla potvrzena opakovanými pozorováními 1857, 1868, 1873 a naposledy 1879. Patřila do rodiny komet ovlivňovaných planetou Jupiter, jehož gravitace pravděpodobně zavinila změnu dráhy a nakonec „zmizení“ komety. Druhou kometu (C/1856 J1) objevil 1. 5. 1846 v Kielu, v západní části souhvězdí Pegas. Její periodicita byla spočítána na 537 let. Třetí kometu (23P/Brorsen-Metcalf ) objevil 20. 7. 1847 pravděpodobně v Altoně, v souhvězdí Trojúhelníku. Další pozorování zaznamenal 1919 ve Vermontu (USA) reverend Joel H. Metcalf a dále byla spatřena 1989 (příští očekávané pozorování 2059). Patří do rodiny Halleyovy komety (1P/Halley). Čtvrtá kometa (C/1851 P1) byla B. objevena v Žamberku, v souhvězdí Honicích psů. Pátá kometa (C/1851 U1) byla rozpoznána 22. 10. 1851 v Žamberku, opět v souhvězdí Honicích psů. 1854 pozoroval pravděpodobně šestou kometu, tento objev však nebyl jinými astronomy potvrzen. 1850 znovuobjevil mlhovinu známou jako Flammen – Nebel v Zeta Orionis (NGC 2024), zaznamenanou už 1786 Williamem Herschelem. B. také začal jako první soustavně studovat zodiakální protisvětlo, 1854 o tom vydal první systematické pojednání, v němž tento fenomén důkladně objasnil. 1856 objevil v souhvězdí Hada kulovou hvězdokupu (NGC 6539). 1846 obdržel za objevy prvních tří komet od dánského krále Kristiána VIII. zlatou medaili (dnes ve Státním muzeu na zámku Sonderborg).

B. zemřel v 75 letech, 5. 4. 1895 byl pochován na nordborském hřbitově. V Nordborgu je podle něj pojmenovaná ulice. 1969 mu byla při příležitosti 150. výročí narození odhalena v Žamberku pamětní deska. B. jméno nesou také dvě jím objevené komety (5D/Brorsen a 23P/Brorsen-Metcalf ) a 1996 po něm byl pojmenován asteroid 3979, objevený 1983 A. Mrkosem v hvězdárně na Kleti.

L: Dansk biografisk Lexikon 3, København 1889, s. 121n.; G. D. E. Weyer in: Astronomische Nachrichten 137, 1895, č. 3285, sl. 367n.; Poggendorff 1, s. 3; G. Gruss, Z říše hvězd 1894; H. Mortensen, Astronomen T. B., Lund 1944; S. Houmøller – O. Kryck, Familien B. fra Nordborg, Kopenhagen 1949, s. 25n.; V. Guth, Slavnostní odhalení pamětní desky u příležitosti 150. výročí narození T. J. Ch. B., in: Kosmické rozhledy 1969, č. 4, s. 113n.; A. Steiner, Dánský hvězdář T. B. na Žambersku (K 150. výročí jeho narození), in: Listy Orlického muzea 4, 1969; J. Tydlitát, T. B., astronom a botanik, in: Východočeský botanický zpravodaj č. 1 1969, č. 2, 1972; H. R. Petersen, T. B. Astronom, Nordborg 1986; J. Merganc, Jak a kdy přišli Parishové do Žamberka, in: Sborník Okresního archivu Ústí nad Orlicí 3, 1991, s. 21n.; Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 69; Dánský astronom T. J. Ch. B., 1998; M. Skřivánek – J. Veselý, K dějinám hvězdárny v Žamberku, in: Pomezí Čech, Moravy a Slezska 6, 2005, s. 209n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Šmeral