BROSCH Gustav Matthäus 22.9.1844-18.8.1924

Z Personal
Gustav Matthäus BROSCH
Narození 22.9.1844
Místo narození Chomutov
Úmrtí 18.8.1924
Místo úmrtí Graz (Rakousko)
Povolání 45- Voják nebo partyzán

BROSCH, Gustav Matthäus (též Matouš), * 22. 9. 1844 Chomutov, † 18. 8. 1924 Graz (Rakousko), námořní důstojník, polárník

Otec, působící v armádě (polní myslivec) pocházel z neznámo kterých Hoštic v Čechách, matka Alžběta byla Němka. (B. sám se vždy považoval za Němce.) Oba rodiče zřejmě záhy zemřeli, neboť jej vychovával pěstoun, chomutovský mlynář Krisch. B. absolvoval kadetní ústav v Krakově a již od 1859 sloužil u námořnictva. 1864 se účastnil bojů s Dánskem v Severním moři, 1866 bitvy u Visu, kde se vyznamenal při hašení požáru na lodi, zasažené nepřátelskou palbou. Poté působil i u hydrografické služby v Terstu. 1872–74 se účastnil (v hodnosti poručíka 2. třídy) jako první důstojník rakousko-uherské polární výpravy pod vedením Julia Payera a Karla Weyprechta na lodi Tegetthoff (230 t), při níž byla 30. 8. 1873 objevena Země Františka Josefa, ležící na 80° severní šířky. B. měl na starosti zejména řízení lodi a zásoby potravin, dále obstarával meteorologická a hydrologická měření. 1874 spolu s Weyprechtem stanovil přesnou trigonometrickou základnu, zabýval se také studiem zemského magnetismu. Na přelomu dubna a května 1874 se také spolu s Payerem účastnil jedné ze saňových výprav, která zkoumala vnitrozemí Země Františka Josefa, mj. objevil a pojmenoval Brněnský mys a mys Comotovia (podle svého rodiště). Poté, co expedice opustila loď – beznadějně zamrzlý Tegetthoff – a vracela se na člunech, byl B. velitelem třetího, nejmenšího záchranného člunu. U břehu Nové země byli zachráněni ruskou lodí Nikolaj.

Po návratu a slavnostním uvítání v rodišti (7. 10. 1874) se B. vrátil k námořnímu dělostřelectvu, sloužil mj. jako velitel cvičné eskadry, 1897 se jako kapitán lodi Kaiserin und Königin Maria Theresia účastnil blokády Kréty; při odchodu do výslužby (1904) byl jmenován viceadmirálem. Za účast v expedici obdržel Řád železné koruny III. třídy, na jaře 1876 byl (jako první účastník výpravy) povýšen do šlechtického stavu. Od 1898 byl čestným členem vídeňské geografické společnosti. V závěru života žil v Grazu, kde získal 1918 domovské právo. Oženil se 1875 s Marií Bittersmannovou, původem také z Chomutova, měl s ní dvě dcery.

D: Die österreichisch-ungarische Polar-Expedition unter Weyprecht und Payer, 1876.

L: BL 1, s. 150; J. Payer, V ledovém zajetí, 1969, passim (zejména s. 278 n.); J. Ortová (= V. Kašík), Julius Payer, 1976, passim.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek