StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BRUMLÍK Josef 18.1.1897-29.4.1979

Josef BRUMLÍK
Narození	18.1.1897
Místo narození	Rokycany
Úmrtí	29.4.1979
Místo úmrtí	New York (USA)
Povolání	15- Lékaři 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace	Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 223-224
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42929

BRUMLÍK, Josef, * 18. 1. 1897 Rokycany, † 29. 4. 1979 New York (USA), lékař-kardiolog, vysokoškolský učitel

Narodil se v rodině lékaře, maturoval na reálném gymnáziu v Rokycanech, promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy (MUDr. 3. 12. 1921), kam nastoupil 1. 10. 1921 jako externí lékař interního oddělení univerzitní polikliniky, od 1. 9. 1922 byl demonstrátorem a od 1. 4. 1923 asistentem tamtéž. Habilitoval se 13. 7. 1932 z patologie a terapie nemocí vnitřních. Od 25. 6. 1937 byl ordinářem polikliniky pro srdeční choroby a rentgenologii a vedoucím ambulance srdečního oddělení polikliniky; od 1934 byl lékařem Sociální poradny pro choroby srdce a cév. V únoru 1938 byl schválen návrh na jeho jmenování mimořádným profesorem, ke jmenování však vzhledem k politickým událostem již nedošlo. 15. 4. 1939 se mu podařilo uprchnout z protektorátu. Nejdříve působil v Československém národním výboru v Paříži. 30. 8. 1940 odjel s pomocí mexického kolegy Ignazia Cháveze do Ciudad de México, kde založil a vedl Mexický národní kardiologický ústav, první svého druhu na světě (založení podobného ústavu navrhoval již před válkou v Praze). V květnu 1944 přesídlil do New Yorku (USA), kde působil jako stálý československý zástupce v United Nations Relief and Reahabilitation Aministration (UNRRA). Od ledna 1946 byl nemocničním lékařem a přednášel vnitřní lékařství na newyorské univerzitě. Po krátké návštěvě Prahy byl jmenován 9. 11. 1946 v nepřítomnosti zatímním přednostou pražské univerzitní polikliniky, 12. 5. 1948 byl ustanoven v nepřítomnosti vedoucím polikliniky, protože však stále pobýval v New Yorku, byl 11. 1. 1949 této funkce zproštěn a zbaven venia legendi. Během svého předválečného působení v Praze patřil k nejaktivnějším českým kardiologům, v polovině 40. let se stal známým v mezinárodním měřítku. Zajímal se zejména o vrozené srdeční vady a problémy arteriosklerózy malého oběhu. Nejvýznamnější publikací z pražského období je Klinika vrozených poruch srdce a cév (1937). Během svého poválečného působení v New Yorku pomohl vypracovat nové elektrofyziologické nitrosrdeční techniky. Stál u zrodu Československé kardiologické společnosti, od jejího založení 1929 do odchodu do exilu byl jejím tajemníkem. 1946 patřil mezi zakladatele Mezinárodní kardiologické společnosti.

L: J. B., in: ČLČ 86, 1947, s. 127; BSPLF 1, s. 161n.; Tomeš 1, s. 146; Z. Fejfar a kol., Česká kardiologie a kardiologové, 2001, s. 41, 44, 47, 53, 85, 141, 251.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Petr Svobodný