BRUNA Eduard 27.7.1822-24.6.1899

Z Personal
Eduard BRUNA
Narození 27.7.1822
Místo narození Praha
Úmrtí 24.6.1899
Místo úmrtí Kyselka u Karlových Varů
Povolání

53- Historik 48- Politický publicista

68- Redaktor nebo žurnalista

BRUNA, Eduard, * 27. 7. 1822 Praha, † 24. 6. 1899 Kyselka u Karlových Varů, historik, novinář, geograf

Byl synem dělostřeleckého důstojníka. Od 1840 studoval na pražské univerzitě, 1845 dosáhl doktorátu (PhDr.). 1845 žádal o možnost vyučovat fyzickou geografii (jako vůbec první, byť nehabilitovaný, docent tohoto oboru na pražské univerzitě), získal ji 1847; 1848 se stal soukromým docentem fyzické geografie a českých dějin. V přednáškách popularizoval mj. dílo F. Palackého. Jako jeden z prvních přednášejících využil práva svobodné výuky na univerzitě. V revolučních letech 1848–49 patřil k akademickým radikálům. Stal se členem Národního výboru a v květnu 1848 se účastnil deputace do Innsbrucku, kam v důsledku revolučních událostí dočasně přesídlil rakouský dvůr. V červnu 1848 velel v Klementinu oddílu studentů filozofie. Perzekuci však unikl, trestní stíhání vedené proti němu bylo v srpnu 1848 zastaveno. Zatčen byl však 1849 v souvislosti s účastí na připravovaném májovém spiknutí. Při výsleších údajně přitížil řadě svých druhů, nejvíce Karlu Sladkovskému. K odsouzení B. opět nedošlo pro nedostatek důkazů.

Ve svém jediném díle Geschichte Böhmens převzal filozofii dějin Augustina Smetany. Rozvinul v něm základní myšlenku o tom, že Slované mají uskutečnit ideu sociální spravedlnosti v dějinách. V následujících letech se B. vzdal další politické činnosti a vstoupil do státních služeb. 1852–89 působil jako šéfredaktor listu Prager Zeitung, 1867 založil jeho večerník Prager Abendblatt. Univerzitní kariéru ukončil, pouze 1859/60 a 1867/68 byl děkanem doktorského kolegia filozofické fakulty pražské univerzity.

D: Geschichte Böhmens, 1849.

L: BL 1, s. 155; EBL 1, s. 91 (kde chybně místo narození Kyselka); ISN 3, s. 178; KSN 2, s. 152n.; V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově 1348–1967, 1968, s. 54, 61, 390 (s místem úmrtí Praha); Kutnar, s. 243; DUK 3, s. 93, 99, 353; SČF, s. 59; K. Kazbunda, Stolice dějin na pražské univerzitě 2, 1965, s. 16, 20n.

Roman Vondra, Jiří Martínek