BRUNCLÍK Josef 24.12.1850-9.1.1929

Z Personal
Josef BRUNCLÍK
Narození 24.12.1850
Místo narození Kněžnice u Jičína
Úmrtí 9.1.1929
Místo úmrtí Mladá Boleslav
Povolání

13- Geodet nebo kartograf

61- Pedagog

BRUNCLÍK, Josef, * 24. 12. 1850 Kněžnice u Jičína, † 9. 1. 1929 Mladá Boleslav, kartograf, pedagog

Pocházel z rodiny drobného rolníka, na gymnázium chodil v Hradci Králové a Jičíně. Studia na filozofické fakultě v Praze nedokončil, údajně pro nemoc (ke jménu si pak dával titul PhC.). 1876 vstoupil do státních služeb jako učitel na obecních školách, nejprve na Hořovicku (Hostomice, Cerhovice), pak v Lomnici nad Popelkou, od 1885 v Mladé Boleslavi, kde působil až do odchodu do důchodu (1919).

Učil češtinu, dějepis a zeměpis, publikačně činný byl ve všech těchto oborech (Sbírka přísloví ku nacvičení správného i neb y po obojetných souhláskách, 1886; O historickém rozvoji nauky o elektřině a jejím užití, 1894), ale nejznámější se stal díky svým kartografickým pracím. První mapu (Belgie, Hollandsko a Lucembursko) vydal v Turnově 1895, současně v české i německé verzi, následovala mapa Solné komory a nástěnná mapa Evropy; B. připravoval i mapu starověkého Řecka, ale ta již nebyla vydána. Hlavním výsledkem jeho práce byly školní atlasy. Nejprve vydal (1904) nakladatel V. Neubert J. Brunclíkův Atlas pro školy měšťanské, který se během dalších 20 let dočkal řady reedic (na nich spolupracovali F. Machát a K. Spalová); byl to vůbec první český původní atlas většího rozsahu. Později pak B. pracoval na středoškolském atlasu, který vyšel 1908–13 odděleně pro jednotlivé studijní ročníky, 1915 souborně jako J. Brunclíka Zeměpisný atlas pro školy střední, lycea, ústavy učitelské a školy obchodní (175 map a plánů v 64 listech s doprovodným textem B. Maška). I tento atlas se dočkal (zvláště po 1918, kdy dostal ve školách přednost před atlasem B. Kozenna a J. Metelky) mnoha vydání (8. vyšlo 1947 jako Soubor map ze školního atlasu Brunclíkova-Machátova péčí B. Šalamona a K. Kuchaře) a stal se podkladem pro Školní zeměpisný atlas (1950), označovaný podle autorů jako Šalamon-Kuchař a vycházející až do 1958.

B. připravil rovněž Atlas pro školy obecné (1904), obsahující jen 5 základních map, a také první dějepisný atlas u nás, Atlas dějepisný pro potřebu škol měšťanských (1914). Z jednotlivých map připomeňme Místopisnou mapu království Českého (1:560 000, 1906), obdobnou mapu pro Moravu (1908) a v menším měřítku pro celé mocnářství (1907). Celkem 8 turistických map pokrylo v měřítku 1:175 000 oblast severovýchodních Čech včetně Krkonoš. Město, ve kterém strávil takřka polovinu života, zpracoval do plánu vydaného 1912 pod názvem Místopisný plán královského města Mladé Boleslavi. Spíše okrajově se zabýval psaním divadelních her (Lenorka, děvče cikánské, 1888).

L: L. Mucha, Kartograf J. B., in: AUC – Geographica, sv. 11 – supplementum, 1976, s. 87n. (se soupisem díla); L. Beneš, Zapomenutý mladoboleslavský zeměpisec, in: Mladoboleslavský zpravodaj, 1989, březen, s. 11; ČBS, s. 69; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 74; Tomeš 1, s. 146.

Jiří Martínek