BUBELA Karl 22.2.1846-6.2.1908

Z Personal
Karl BUBELA
Narození 22.2.1846
Místo narození Vsetín
Úmrtí 6.2.1908
Místo úmrtí Vsetín
Povolání 32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství

BUBELA, Karl (též Karel), * 22. 2. 1846 Vsetín, † 6. 2. 1908 Vsetín, velkoobchodník dřívím, politik

Pocházel ze staré vsetínské protestantské rodiny Josefa B., obuvníka a měšťana a později zámožného obchodníka, jenž dal vystavět např. hostinec a lázně v Lázkách. Tam prožil B. se svými sourozenci dětství. Otec byl 1850 zvolen prvním radním a 1870 vsetínským starostou. B. vychodil obecnou evangelickou školu v rodišti a v Hodslavicích u Nového Jičína. Pak studoval na německých reálkách ve Vídni a v Brně a studium na české reálce dokončil v Praze, kde navštěvoval jeden rok i přednášky na technice. Po studiích obchodoval se dřevem. Od 1871, kdy založil s otcem a bratrem firmu Bratři Bubelové, obchod dřevem, se stal jedním z veřejných společníků tohoto významného vsetínského podniku. Oženil se v listopadu 1871 s Barborou Drahokoupilovou z Dolních Bučic v Čechách. Nakupoval dříví hlavně od soukromníků na Valašsku, avšak dal zřídit nákupní filiálky i v Haliči. B. firma ve Vsetíně 1897 převzala a provozovala továrnu na nože založenou 1872 společníky bratry Pokornými a Jaroškem a navazující na tradici domácké průmyslové výroby. Před koncem devatenáctého století B. založil akciovou společnost, jež se chystala otevřít továrnu na celulózu v Turčianském Svätém Martině na Slovensku. Zalitavská vláda podnikatelský záměr zmařila a B. uplatnil akciový kapitál v českých zemích.

B. vycházel z přesvědčení, že jen hospodářsky silný národ dosáhne politické emancipace, a tak spojil úspěšné podnikání se službou národu. Vytvářel nové pracovní příležitosti ve svých podnicích a vynikl jako zemský poslanec a pracovník komunální a osvětový. 1878 přijal kandidaturu na poslance do moravského zemského sněmu za českou národní stranu (staročechy) v městském volebním okrese Holešov – Vsetín proti německému továrníku Thonetovi. Tehdy ještě úspěch neměl. 1884 byl zvolen za stejnou stranu ve stejném okrese a zasedal jako poslanec sněmu v Brně až do své smrti. Podílel se tam na řešení otázek hospodářských, správy daní, bankovnictví a pojišťovnictví, byl i zpravodajem pro řemeslnické pokračovací školství na Moravě, o jehož rozvoj se zasloužil. Jindy zastával funkce místopředsedy (od 1896) a předsedy sněmovního finančního výboru a vypracoval se mezi uznávané odborníky při sestavování zemského rozpočtu. Věcnými argumenty získával na svou stranu poslance velkostatkářské kurie a výrazně ovlivnil udělování subvencí a podpor obcím na opomíjeném Valašsku. O B. činnosti psaly s uznáním i noviny politických protivníků.

B. napomáhal budování sítě škol, silnic a železnic (mj. pomohl prosadit železnici ze Vsetína do Velkých Karlovic) udělováním subvencí na jejich stavby. Dále přijal členství v obecním výboru a v radě města Vsetína a předsedal okresnímu silničnímu výboru. Jako vsetínský radní řešil především otázky z oboru městského hospodářství: dal podnět k vypracování rozpočtů, staral se o výstavbu objektů a inicioval vybudování vodovodu a elektrárny, k tomu usiloval o vznik muzea a spoluzaložil Sokol. Získal si zásluhy i o Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze 1895. Spolu s MUDr. Františkem Sovou, Michalem Urbánkem a Matoušem Václavkem působil od 1892 ve vedení místního přípravného národopisného odboru ve Vsetíně, který organizoval hlavně dotazníkové a sběrové práce a přípravu expozice valašské dědiny na výstavě, později se stal členem Ústředního výstavního výboru moravského. Spolupodílel se jako předseda výstavního výboru i na pořádání velké krajové národopisné výstavy ve Vsetíně konané 1892 s expozicemi uměleckou, národopisnou, školskou a živnostensko-průmyslovou. Tyto sbírky se uplatnily ve valašské expozici Národopisné výstavy českoslovanské v Praze. B. syn Karel (1872–1943) spoluredigoval s Josefem Válkem Průvodce po umělecké a valašské národopisné výstavě ve Vsetíně (1892).

B. 1878–1904 předsedal vzdělávacímu spolku Snaha. Vlastními penězi podporoval mládež z Valašska na studiích v Praze a v Brně. Za zásluhy byl jmenován čestným občanem mj. měst Kyjova, Bystřice pod Hostýnem, Holešova, Valašských Klobouk, Bzence, Hranic a Vsetína, 1898 byl dekorován rytířským řádem železné koruny třetí třídy a byl 1906 zvolen členem Národohospodářského ústavu při ČAVU v Praze. Zemřel ve Vsetíně v čp. 412, domě, který si dal 1884 postavit podle návrhu stavitele Michala Urbánka (dnes zbořen). Pohřbu ve Vsetíně 9. 2. 1908 se zúčastnily stovky osobností dobového hospodářského, politického a kulturního života.

L: Heller 1, s. 9; OSN 28, s. 141, 1143; MSN 1, s. 663; Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska, 1998, s. 15; tamtéž, 2000, s. 20; Myška, s. 64n.; M. Václavek, Národopisná výstava na Vsetíně ve dnech 14. až 28. srpna 1892, in: ČL 2, 1892, s. 221n. a s. 435n.; B. Slavík, Písemnictví na moravském Valašsku, 1947, s. 214n., 231, 260; O. Šuleř, Paměť domova, 1994, s. 243; Vsetín část dvacátá, in: Naše Valašsko, č. 46, 18. 11. 1997, s. 12; L. Baletka, Významné osobnosti našeho města. K. B. (1846–1908), in: Zpravodaj města Vsetína 1999, č. 4, s. 14n.; J. Demel, Významné osobnosti. K. B., in: Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, 2002, s. 606.

P: ZA Opava, Rodná matrika římskokatolické fary Vsetín, sv. XIII (1838– 61), fol. 151, poř. č. neuvedeno; tamtéž, Úmrtní matrika evangelická helvetského vyznání, sv. VIII (1906–20), fol. 16, pořadové č. 9.

Gustav Novotný