BUBEN Vladimír 25.9.1888-9.8.1956

Z Personal
Vladimír BUBEN
Narození 25.9.1888
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 9.8.1956
Místo úmrtí Praha
Povolání 55- Jazykovědec

BUBEN, Vladimír, * 25. 9. 1888 Hradec Králové, † 9. 8. 1956 Praha, jazykovědec-romanista, pedagog

Pocházel z rodiny sedláře. Maturoval 1907 na gymnáziu v Hradci Králové, 1907–11 studoval germanistiku a románskou filologii na filozofické fakultě české univerzity v Praze, 1911 na Sorbonně v Paříži, 1914 získal v Praze titul PhDr., 1922 se habilitoval. Od 1912 učil v Příbrami, 1913–14 v Plzni, 1914–21 v Hradci Králové. 1916–17 absolvoval vojenskou službu v Šoproni. Od 1922 znovu učil na státní reálce v Praze a současně začal přednášet francouzštinu na Filozofické fakultě UK. 1927–30 působil jako mimořádný profesor, od 1931 pak řádný profesor na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, 1928–42 byl také ředitelem semináře pro románskou filologii, 1933–39 semináře pro italský jazyk a literaturu a 1938 semináře pro srovnávací jazykozpyt. Pro rok 1934/35 byl zvolen děkanem a 1935/36 proděkanem Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Od 1938 do zavření českých vysokých škol žil v Brně, 1940–45 v Čelákovicích, 1945 znovu v Brně a od 1946 v Praze, kde se 1952 stal zástupcem, poté vedoucím katedry romanistiky filozofické fakulty UK, 1952–54 vedl Kabinet moderní filologie ČSAV.

Už od mládí se zaměřil na výzkum historické mluvnice francouzštiny, od 1929 se věnoval moderní francouzštině, sledoval vztahy mezi románským a českým jazykem. Patřil mezi významné autory francouzsko-českých slovníků, které se dočkaly opakovaných vydání. Napsal několik monografií o dějinách spisovné provensálštiny, o vlivu pravopisu na výslovnost v moderní francouzštině aj. Náležel ke spoluautorům Masarykova slovníku naučného. Pravidelně publikoval romanistické studie v Časopisu pro moderní filologii, zvláště v jeho příloze Philologica. V rukopisu zůstal B. Úvod do historické mluvnice španělské (1950). V době bratislavského působení se věnoval také hispanistice a katalánštině, studiu portugalské literatury a dialektologickému výzkumu v Itálii a Francii. Přispěl k rozvoji romanistiky na českých vysokých školách, zasloužil se o obor také na Slovensku. Byl členem Královské české společnosti nauk, Národní rady badatelské, Učené společnosti P. J. Šafaříka, Officier de l’instruction publique, od 1947 mimořádným členem ČAVU.

D: Dějiny spisovné provensálštiny, 1931; Influence de l’orthographie sur la prononciation de français moderne, 1935; Studie o moderní francouzštině, 1938; slovníky (výběr): Slovník francouzsko-český a česko-francouzský, b. d. [1921] (s F. Poverem); Slovník francouzsko-český a česko-francouzský s připojenou výslovností, 1948 (s F. Poverem); Kapesní slovník francouzsko-český a česko-francouzský s připojenou výslovností, 1962.

L: J. Dvořák, Vědecké dílo prof. V. B., in: Časopis pro moderní filologii 39, 1957, č. 2–3, s. 71n.; nekrology in: tamtéž 38, 1956, č. 5, s. 299; Universita Karlova 2, 1956, č. 13–14; O. Dolan, Univerzita Komenského, 1968, s. 86; OSND 1/2, s. 772; SBS 1, s. 334; Tomeš 1, s. 151; BLS 1, s. 585n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Alena Táborecká