BUBERL Andreas 29.11.1832-3.7.1907

Z Personal
Andreas BUBERL
Narození 29.11.1832
Místo narození Kynšperk nad Ohří
Úmrtí 3.7.1907
Místo úmrtí Františkovy Lázně
Povolání 15- Lékaři
43- Významný představitel obecní správy
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 271

BUBERL, Andreas, * 29. 11. 1832 Kynšperk nad Ohří, † 3. 7. 1907 Františkovy Lázně, lékař, politik

Maturoval na gymnáziu v Chebu (1854) a vystudoval medicínu na lékařské fakultě (Josefineu) ve Vídni. 1859 se zúčastnil války proti Piemontu a Francii jako vrchní lékař polního špitálu v Mantově. 1866 působil jako plukovní lékař v prusko- rakouské válce, utrpěl však úraz a následně byl přeložen (rovněž jako plukovní lékař) k posádkovému špitálu v Terezíně. 1867 se oženil s dcerou lázeňského lékaře z Františkových Lázní Paula Cartellieriho. Od 1869 se v tomto městě, kam tehdy dojížděla vlivná klientela z řad vysoké aristokracie i dobře situovaného měšťanstva, stal lázeňským lékařem. Posléze se rozhodl pro dráhu komunálního politika. Byl zvolen do obecního zastupitelstva a 1882–87 zasedal v městské radě. 1887–95 byl poslancem českého zemského sněmu. Mandát získal 12. 9. 1887 v doplňovacích volbách za volební obvod Falknov (dnes Sokolov), Vildštejn (dnes Skalná), Kynšperk nad Ohří a Hazlov místo zesnulého poslance JUDr. Franze Zunterera. 1889 byl B. zvolen podruhé, tentokrát již ve volbách řádných. 14. 11. 1889 byl však zbaven mandátu z důvodu své účasti na pasivní rezistenci německých poslanců: v doplňovacích volbách 2. 1. 1890 však znovu uspěl a mohl mandát vykonávat až do konce volebního období (1895) poté, co se němečtí poslanci na český sněm po vídeňských punktacích vrátili. Byl odpůrcem českých státoprávních snah. Stal se rytířem Řádu Františka Josefa.

Byl otcem lékaře a spisovatele Leonharda B. (1868–1927) a finančníka ing. Friedricha B. (1884–1968), ředitele rakouského mincovního úřadu.

L: BL 1, s. 158n.; EBL 1, s. 92; Lišková, s. 37; R. Schránil – J. Husák, Der Landtag des Königreiches Böhmen, 1911, s. 169; nekrolog in: Bohemia 5. 7. 1907.

Roman Vondra