BUBNÍK Josef 14.5.1879-4.7.1957

Z Personal
Josef BUBNÍK
Narození 14.5.1879
Místo narození Teplice
Úmrtí 4.7.1957
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BUBNÍK, Josef, * 14. 5. 1879 Teplice, † 4. 7. 1957 Praha, politik

Před první světovou válkou začínal jako úředník úrazové pojišťovny a funkcionář Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. Za sociální demokracii také kandidoval do poslanecké sněmovny (1920), nebyl ale zvolen a teprve v březnu 1921 získal poslanecký mandát po Vlastimilu Tusarovi, který odešel jako vyslanec do Berlína. V sociální demokracii se B. po první světové válce hlásil k levici a v květnu 1921 přešel do nově založené Komunistické strany Československa (KSČ). Zaujal vlivnou funkci sekretáře pražského kraje a byl také 1921–25 členem klubu komunistických poslanců. V komunistické straně patřil k proudu, který navazoval na sociálně demokratické tradice a realisticky hodnotil opadnutí poválečné revoluční vlny a stabilizování kapitalismu. V diskusi před druhým sjezdem KSČ 1924 B. spolu s Karlem Votavou a Jaroslavem Roučkem zdůrazňoval, že v době odlivu revoluční vlny je nutné využívat parlamentní formy boje a nesoustřeďovat se jen na veřejné protestní akce, demonstrace a stávky. Brzy se proto dostali do konfliktu s doporučením Kominterny a 1924 s nově zvoleným vedením KSČ v čele s Josefem Hakenem. V únoru 1925 byl B. vyloučen politickým byrem ÚV KSČ z komunistické strany s odůvodněním, že mařil přípravu protidrahotních akcí, nesouhlasil se závěry V. kongresu Komunistické internacionály (KI) a chtěl rozštěpit komunistickou stranu. Vyloučení narazilo na odpor v brněnské a kladenské krajské organizaci a také u jednotlivých funkcionářů v jiných krajích. Vedlo k první vnitrostranické krizi v KSČ. Po zásahu exekutivy KI se část B. stoupenců podřídila a někteří z KSČ sami odešli. B. se pak pokusil založit novou Nezávislou komunistickou stranu s deníkem Hlas pravdy jako tiskovým orgánem. Ve volbách do parlamentu v listopadu 1925 však tato strana neuspěla, získala jen 7 813 hlasů. B. ji poté v prosinci 1925 rozpustil a jejím nečetným příznivcům doporučil, aby podporovali sociální demokracii. Sám se z politického života stáhl a teprve 1945–48 se načas aktivně zapojil do politiky v rámci sociální demokracie.

L: OSND 1/2, s. 775; J. Kolařík, Slovník politický a hospodářský, 1937, s. 176; Z. Bradáč, Boj za bolševizaci KSČ, 1955, s. 203n., 234n.; PSD 1, s. 1, 64; Kolář Elity, s. 28; Tomeš 1, s. 153.

Vlastislav Lacina