BUCHAR Jan 20.9.1859-10.10.1932

Z Personal
Jan BUCHAR
Narození 20.9.1859
Místo narození Mříčná u Jilemnice
Úmrtí 10.10.1932
Místo úmrtí Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 293-294
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43194

BUCHAR, Jan, * 20. 9. 1859 Mříčná u Jilemnice, † 10. 10. 1932 Praha, učitel, průkopník lyžování a propagátor turistiky

Vystudoval (1875–79) učitelský ústav v Jičíně. Po jeho dokončení se vrátil na čtyři roky do rodné Mříčné a 1884 odešel na školu v Dolních Štěpanicích, kde působil jako řídící učitel až do 1925.

Při vycházkách do přírody, kdy se věnoval studiu krkonošské květeny a geologických zvláštností, se seznámil s lesníky ve službách hraběte Jana Harracha. S nimi diskutoval o možnostech horské turistiky na české straně Krkonoš. Stal se spoluzakladatelem odboru Klubu českých turistů v Jilemnici (2. 7. 1889) a celých dvaadvacet let v něm vykonával funkci jednatele. Organizoval pro místní, ale i pro pražské turisty velké výlety do Krkonoš a využíval je k propagaci nejvyšších českých hor. Působil jako průvodce a spolupracoval při značkování turistických stezek; B. jménem je nazvána nejstarší vytyčená trasa (1890) v Krkonoších z Jilemnice přes Dolní Štěpanice na Žalý a na Horní Mísečky. Krkonoše B. propagoval početnými články v tisku a zejména besedami o jejich krásách, které doplňoval fotografiemi (např. od svého spolupracovníka lékaře Josefa Vejnara) a tzv. světelnými obrázky. B. přednášky měly silný národní akcent, který apeloval na potřebu počeštit turistiku v Krkonoších. Spolu s Josefem Rösslerem-Ořovským se zasadili u hraběte Harracha o přednostní pronajímání krkonošských bud českým podnikatelům a o jejich české označení (od 1904).

Přednáškami a časopiseckými články upozorňoval i na další turistické zajímavosti Čech (Jizerské hory, pískovcové skály v severovýchodních Čechách) a patřil k propagátorům českých prázdninových zájezdů na slovanský jih (sepsal brožuru První výlet Klubu českých turistů do Dalmácie, Černé Hory, Hercegoviny a Záhřebu, 1897). Další B. dílo je roztříštěné do řady článků a zpráv v turistických a lyžařských časopisech i v regionálním tisku, byl též autorem několika map.

Při setkání s lesníky poznal B. lyže, které pro svůj personál dal hrabě Harrach dovézt z Norska. Podle inzerátu si v prosinci 1892 objednal B. od firmy bratří Thonetů první pár lyží a postaral se o jejich rozšíření. Spoluzaložil (15. 4. 1894) Český krkonošský spolek Ski v Jilemnici; po řadu let (1902–19, 1920–24, 1926–27) stál B. jako předseda v jeho čele. Navázal styky s pražskými příznivci lyžování, kteří začali podnikat zimní zájezdy do Krkonoš. B. byl autorem prvního českého článku o lyžích (1894) v Časopisu turistů a také první metodické statě o lyžování (1895). Prosazoval přitom tzv. norskou školu, která zaváděla používání dvou holí pro pohyb na sněhu. Do hodin tělocviku v dolnoštěpanické škole zavedl výuku lyžování, které v zimě umožňovalo dětem z horských chalup cestu do školy. Vybíral rovněž vhodné tratě pro lyžařské závody v Krkonoších. Po vzoru Jilemnice vznikly další lyžařské spolky ve Vysokém nad Jizerou a v dalších místech (Praha, Plzeň, Domažlice ad.). Jejich ústřední organizací se stal Svaz lyžařů v Království českém, založený 21. 11. 1903 v Jablonci nad Jizerou. Jeho prvním předsedou (do 1907) byl zvolen právě B.

Po 1918 se začal postupně stahovat z veřejných funkcí, nadále ale podnikal dlouhé pěší a lyžařské túry po Krkonoších a pokračoval ve značení turistických tras. Jako čestný člen Klubu československých turistů (KČST) pořádal další série přednášek o krásách českých hor a o lyžařském sportu (v prosinci 1924 dokonce před zaplněnou Smetanovou síní Obecního domu v Praze). Zůstával aktivní i po sedmdesátce, až jeho životní dráhu přeťala smrt pod koly nákladního auta u Národního divadla.

Pohřben je na městském hřbitově v Jilemnici. B. památku připomíná expozice v Krkonošském muzeu v Jilemnici, pamětní desky na škole v Dolních Štěpanicích a u pramene Labe.

D: První výlet Klubu českých turistů do Dalmácie, Černé Hory, Hercegoviny a Záhřebu, 1897; První výlet Klubu českých turistů do Krkonoš, 1911; Bucharovy výlety do Krkonoš, 2. vyd. 1921.

L: nekrolog J. Rössler-Ořovský, in: Zimní sport, časopis svazu lyžařů ČSR, 1932; V. V. Jeníček, J. B., čestný člen KČST, * 20. září 1859, † 10. října 1932, in: Časopis turistů 49, 1932, č. 5, s. 129n.; J. Brož, J. B., duše Krkonošské župy KČST, in: tamtéž, s. 136n.; J. Kamenický, Z mých vzpomínek na J. B., in: tamtéž, s. 137n.; J. Ambrož, Vzpomínám posledních dnů!, in: tamtéž, s. 140n.; A. Václavík, Šlechetný učitel, in: tamtéž, s. 143n.; OSND 1/2, s. 782; KSN 2, s. 187; ISN 3, s. 198; ETK 1/1, s. 89, 2/1, s. 84n.; Malá encyklopedie lyžování, 1987, s. 57n.; J. Luštinec – R. Karpaš, Krkonoše pohledem J. B. a Josefa Vejnara, 2002.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloslav Martínek