BUFKOVÁ-WANKLOVÁ Karla 7.2.1855-29.11.1941

Z Personal
Karla BUFKOVÁ-WANKLOVÁ
Narození 7.2.1855
Místo narození Blansko
Úmrtí 29.11.1941
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
54- Etnograf
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 290-291

BUFKOVÁ-WANKLOVÁ, Karla, * 7. 2. 1855 Blansko, † 29. 11. 1941 Praha, spisovatelka, národopisná pracovnice

Narodila se jako druhá ze čtyř dcer paleontologa a archeologa MUDr. Jindřicha Wankla, panského a hutního lékaře v Blansku. Rodina hostila mnoho významných návštěv, mimo jiné u ní bydlíval malíř Josef Mánes. Ten B. jako dvanáctiletou portrétoval v hanáckém kroji (vzpomínky na něj zachytila později B. v črtě Mánesova pohádka). Základní školu absolvovala v Blansku, ve studiích pokračovala, jako její tři sestry, v Praze na dívčí a hudební škole Bedřicha Smetany. 1872 se provdala za boskovického lékaře a kulturního pracovníka MUDr. Vilibalda Absolona a přestěhovala se za ním do Boskovic. Když po deseti letech ovdověla, uchýlila se 1883 jako finančně nezajištěná se svými dětmi Olgou a Karlem k otci do Olomouce. Přivydělávala si výukou hry na klavír. 1887 se provdala za úředníka Eduarda Bufku, s nímž později vzhledem k jeho přeložení k Zemské bance přesídlila spolu s dětmi do Prahy. Živě se zajímala o národopis, sbírala a zaznamenávala lidové pohádky a pověsti, zpracovávala je a otiskovala nejprve časopisecky, od 1892 především v Časopise Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, posléze je pořádala do knižních sbírek. Spolu se svými sestrami – Lucií Bakešovou (1853–1935), etnografkou a sociální pracovnicí, Vlastou Havelkovou (1857–1939), sběratelkou lidových výšivek a kustodkou Náprstkova muzea v Praze, a s výtvarně a kreslířsky nadanou nejmladší sestrou Magdalenou Wanklovou (1865–1922) – se zúčastnila příprav na národopisné výstavy v Olomouci 1885 a v Praze 1895. Se sestrami pracovala také v ženském a sociálním hnutí. Psala beletristická pojednání pro mírovou čítanku 1914 a 1920, přispívala do brněnské Ženské revue a do Letáčků Útulny ženské v Brně. Z cesty, již 1902 podnikla na Balkán a do Turecka, vytěžila práci Chrám Spasitelův v Cařihradě (1903). Vedle zájmu o národopis a sbírání lidových tradic a pověstí byla však především autorkou vlastivědné beletrie určené zejména dětem, veseloher, povídek a črt. Její styl prozrazoval svěžest, barvitost fantazie, jemnou citlivost a smysl pro dramatický spád děje. Uznání se dočkala její veselohra Me sme vehrále! aneb Nepopostím se (1925), napsaná v koloritu hanáckých nářečí. Její nejznámější a nejpopulárnější knihou se stala sbírka moravských pověstí s názvem Z Ječmínkovy říše, jíž knižně 1897 debutovala v knihovně Malého čtenáře. Pohádkovou říší bájného krále Ječmínka pro ni byla celá Morava. Ilustrace V. Černého a K. V. Mutticha, opakovaná vydání knihy 1910 (a patrně též i 1918) a 1928 (též 1930) u nakladatele J. R. Vilímka a také další kniha Moravské pověsti a pohádky (1920) jí zaručily úspěch.

V rodinné tradici pokračovaly její děti. Dcera Olga, provdaná Stránská (1872–1927), byla aktivní účastnicí ženského hnutí a také publikovala, syn Karel Absolon (1877–1960) se stal jako známý krasový badatel následovníkem v práci svého dědečka MUDr. Jindřicha Wankla (1821–1897), syn Vladimír Jindřich B. (1887–1916) byl fotografem.

L: J. F. Urban, České ženy 2, 1922, s. 75; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura česká, 1924, s. 121; Kulturní adresář 1936; Soupis československé literatury za léta 1901–1925 (ed. K. Nosovský – V. Pražák), 1937, s. 134, 290; R. Fischer, Olomoucký památník 1848–1918, 1938, passim; F. S. Frabša, Moravané v Praze 1, 1940, s. 5; nekrolog: vl., K. B. zemřela, in: Lidové noviny 2. 12. 1941; (J. V. Rozmara), Josef V. Rozmara, český lesník, spisovatel, redaktor a vydavatel. Autobiografie, 1942, rozmnož., s. 25; B. Slavík, Písemnictví na moravském Valašsku, 1947, s. 34; KSN 2, s. 179; MSN 7, s. 811; J. Kunc, Kdy zemřeli? (od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962), 1962, s. 28; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 437n.; V. Bednářová, Wanklovy dcery, in: Vlastivědná ročenka okr. archívu Blansko, 1972, passim; LČL 1, s. 326; M. Krulichová, Doslov, k K. B., s. 131n.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová