BUKOVSKÝ Mirko 19.6.1893-3.4.1976

Z Personal
Mirko BUKOVSKÝ
Narození 19.6.1893
Místo narození Nový Bydžov
Úmrtí 3.4.1976
Místo úmrtí Praha
Povolání

78- Hudební interpret

81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti

BUKOVSKÝ, Mirko (vl. jm. Miroslav), * 19. 6. 1893 Nový Bydžov, † 3. 4. 1976 Praha, operetní zpěvák, divadelní ředitel, libretista

Studoval obchodní školu v Plzni, přitom se učil zpěvu u Antonína Karase-Harfnera. 1910–12 byl sboristou ve společnosti Karla Moora, do 1918 pak sólistou Východočeské společnosti. Doškoloval se v Pivodově pěvecké škole. 1919 zpíval v kladenském divadle, 1920–23 byl angažován v Národním divadle v Brně v nerozlišeném operním a operetním souboru, 1923/24 v Olomouci, kde se uplatnil i jako režisér. 1924 se stal operetním zpěvákem a režisérem Vinohradské zpěvohry v Praze. 1930 založil v Hasičském domě v Římské ulici v Praze vlastní scénu nazvanou Malá opereta (250 míst), kterou provozoval jako podnikatel, zpěvák a režisér. 1935 divadlo zkrachovalo, 1936 bylo zavřeno. Poté B. působil ve Východoslovenském divadle v Košicích (1937, šéf operety) a v Městském divadle v Olomouci (1939, zpěvák a režisér). Po zákazu vystupovat za okupace na jevišti se uplatnil v pražském rozhlase, kde byl operetním režisérem a po válce programovým pracovníkem. Těžištěm jeho pěveckého repertoáru byly především mladokomické tenorové role, zpravidla operetní, výjimečně operní (Vašek, B. Smetana: Prodaná nevěsta); během své kariéry vytvořil téměř sto operetních postav. Zkušenosti s operetní režií získal již v Brně, kde spolupracoval s Oldřichem Novým, který nastoupil do angažmá současně s ním. Později ve Vinohradské zpěvohře tvořili zkušený režijní tým spolu s Františkem Lacinou a Jindřichem Edlem. V Malé operetě zaměstnal B. dirigenta a skladatele Vlastislava Antonína Viplera, který tam uvedl v premiéře několik svých prací, dále subrety Helenu Monczakovou a Annu Steimarovou, později Ljubu Hermanovou. Nejúspěšnějším titulem Malé operety byla hra s kuplety Hanácká krev, která přebírala známou brněnskou rozhlasovou figurku stréčka Matěje Křópala z Břochovan. 1932/33 angažoval B. Křópalova brněnského představitele Valentina Šindlera a s texty Přemysla Payera uvedl celou sérii dalších Křópalových příhod (Křópal amorkem, Křópal poslancem, Křópal detektivem ad.). Ve svém divadle uváděl B. široký zahraniční i domácí repertoár (v průměru jedna premiéra za dva týdny) a v meziválečné Praze byl jedním z významných provozovatelů lidového hudebního divadla.

Jeho čtyřdílná práce Svět v operetě – Světový operetní repertoir (1957) je soupisem operetních titulů hraných v českých zemích, včetně obsazení některých premiér; zde byly zachyceny i jeho role, vytvořené v různých divadlech.

D: Hanácká krev, opereta [přesný autorský podíl nejasný, jako autor libreta je uváděn i V. Šindler], provedeno 1932 Malá opereta, upravená verze Rudy Nížkovského vyšla 1933; Selská čest, „operetní románek lásky“, libreto B., který upravil též hudbu Aloise Bukovského, rkp. v Divadelním ústavu Praha, provedení nezjištěno; Svět v operetě. Světový operetní repertoir, I–IV (strojopis, rozmnoženo Československý rozhlas asi 1957, exemplář v knihovně Divadelního ústavu v Praze).

L: L. Pacák, Opereta, 1946, s. 146, 194n., 265n., 305, 317; M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; HS 1, s. 146; Postavy brněnského jeviště 3, 1990–1994, s. 557 (chybné datum úmrtí, s bibliografií).

P: Divadelní cedule Vinohradské zpěvohry a Malé operety v Divadelním oddělení Národního muzea v Praze.

Jitka Ludvová