BULIS Jiří 3.10.1946-12.5.1993

Z Personal
Jiří BULIS
Narození 3.10.1946
Místo narození Chomutov
Úmrtí 12.5.1993
Místo úmrtí Velká Bystřice u Olomouce
Povolání 77- Hudební skladatel

BULIS, Jiří, * 3. 10. 1946 Chomutov, † 12. 5. 1993 Velká Bystřice u Olomouce, hudební skladatel

Po maturitě na gymnáziu studoval v Brně 1964–68 obor hudební výchova na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnes MU) a téměř současně skladbu u Miloše Ištvána na JAMU (1966–71). V té době se zabýval tzv. novou hudbou, poznával moderní výrazové techniky, hudbu témbrovou, koláže a hudební mozaiku a v rámci Studia soudobé hudby organizoval koncerty. Koncem šedesátých let absolvoval kursy soudobé hudby v německém Darmstadtu. Pak vyučoval klavírní improvizaci na konzervatoři v Kroměříži (1973–79), avšak od konce sedmdesátých let se věnoval jen kompozici.

Literárně hudební sklony B. projevoval již v mládí. V Chomutově spoluzaložil Divadlo v podloubí. S ním se uvedl na Wolkerově Prostějově, na Stálé ochotnické scéně v Bratislavě i v pražské poetické vinárně Viola. Jeho působení na malých scénách pokračovalo v Domě osvěty v Mostě a v litvínovském Docela malém divadle a po 1973 vyústilo v dlouholetou spolupráci s brněnským Divadlem na provázku (dnes Divadlo Husa na provázku) a především s jeho protagonistou Boleslavem Polívkou. Za krátkou dobu přibyla součinnost s dalšími scénami: např. s tehdy prostějovským HaDivadlem, pro jehož inscenace skládal hudbu, šansony a vystupoval též jako herec či klavírista, s tehdejším Divadlem pracujících v Gottwaldově (dnes Městské divadlo Zlín), s Divadlem Petra Bezruče v Ostravě a s pražským Činoherním klubem.

B. se vypracoval ve zkušeného a vyhledávaného autora scénické hudby, která se stala nedílnou součástí více než třiceti inscenací, dále komponoval hudbu k televizním hrám a k filmům, napsal okolo tří stovek písní, často na vlastní texty. Jeho písně zpívali mj. Mirka Křivánková, Hana Hegerová, Marta Kubišová a Slávek Janoušek. Ve své tvorbě spojoval literární inspiraci se smyslem pro hudební vtip. Věnoval pozornost i komorní a orchestrální tvorbě: jeho skladba pro sólový trombon Soukromé poselstvo byla vybrána jako povinná skladba pro účastníky prestižní mezinárodní soutěže Pražské jaro 1978.

B. scénická hudba byla oceněna také v Maďarsku, Finsku, Polsku, Německu a ve Francii (ke klauniádě Boleslava Polívky Pezza versus Čorba), 1988 získal cenu Za nejlepší filmovou hudbu (Šašek a královna, režie Věra Chytilová). Posmrtně byl dekorován dvakrát: 1997 cenou Nadace Alfreda Radoka (za hudbu k představení HaDivadla Proklatec, pásmo Bulisových písní, režie Arnošt Goldflam) a 1999 (spolu s Pavlem Sýkorou za hudbu k představení Maryša, popravdě však Mařka uvedeném v Klicperově divadle v Hradci Králové, režie Vladimír Morávek). Zahynul při dopravní nehodě na dálnici u Olomouce.

D: klavírní: Lázeň pro klavír (1967), „A“ pro klavír (1967), Intermezzo (1969), Sny (1971), České tance pro klavír (1980); komorní: Čtyři skladby pro dechové nástroje a klavír (1971–76), Sváteční dny pro housle a klavír (1971); orchestrální: Clamor nocturnus (1970), Ilustrace k méně známému románu Utrpení knížete Sternenhocha (1973, podle Ladislava Klímy), Nevhodné vzpomínky (1980); scénická hudba pro představení Boleslava Polívky (výběr): Am a Ea (1973), Pépe (1974), Pezza versus Čorba (1975), Trosečník (1977), Poslední leč (1981), Šašek a královna (1983), Seance (1987); scénická hudba pro představení HaDivadla: B. Okudžava, Život ze sametu barvy lila (1979), M. J. Saltykov-Ščedrin, Panoptikum (1980); scénická hudba pro činohru brněnského Mahenova divadla: G. Maupassant, Miláček (1980); scénická hudba pro ostravské Divadlo Petra Bezruče: A. V. Suchovo-Kobylin, Tarelkinova smrt (1978); scénická hudba pro pražský Činoherní klub: A. N. Ostrovskij, Bouře (1980), B. Hrabal, Něžný barbar (1981), I. Örkény, Rodina Tóthů (1982); scénická hudba pro zlínské Divadlo pracujících: I. Madách, Tragédie člověka (1986); filmová hudba: Poslední leč (1981, režie Věra Chytilová), Šašek a královna (1987, režie Věra Chytilová), Štek (1988, režie Miloslav Luther), Sedím na konári a je mi dobre (1989, režie Juraj Jakubisko), Chodník cez Dunaj (1989, režie Miloslav Luther), Zvláštní bytosti (1990, režie Fero Fenič), Svědek umírajícího času (1990, režie Miloslav Luther), Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný (1992, režie Juraj Jakubisko), Dědictví aneb Kurvahošigutentag (1992, režie Věra Chytilová); stati – Kouzlo melodie, in: Opus musicum 7, 1975, č. 2, s. 50n.

L: Čeští skladatelé současnosti, 1985, s. 39; EJ, s. 70; J. Černý, Jak přeběhl život J. B., in: Divadelní noviny 15, 2006, č. 18; J. Beránek, J. B. (sleevenote k CD J. B., Wolf Records 2006).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Svatava Přibáňová