BUQUOY de Longueval Georg Johann 2.8.1814-2.9.1882

Z Personal
Georg Johann BUQUOY de Longueval
Narození 2.8.1814
Místo narození Červený Hrádek u Chomutova
Úmrtí 2.9.1882
Místo úmrtí Baden-Baden (Německo)
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

92- Umění - ostatní

BUQUOY de Longueval, Georg Johann (též Jan Jiří), * 2. 8. 1814 Červený Hrádek u Chomutova, † 2. 9. 1882 Baden-Baden (Německo), politik, sběratel

Syn Georga Franze (Jiří František) B. (1781–1851). Zdědil rodový majetek a s manželkou, Sophií Teresií Öttingen-Wallerstein (1829–1897), se kterou uzavřel sňatek 1847, pobýval často na panství Nové Hrady. Z různorodých otcových zálib zdědil B. především zájem o sběratelství, které ho udržovalo ve spojení s Národním muzeem. Své cenné sbírky starožitností soustřeďoval zejména v nově upraveném tzv. dolním hradu v Rožmberku. Dal vystavět a renovovat mnoho zámeckých, církevních aj. staveb a 1873 nechal zřídit pro buquoyské panství samostatný pavilon na světové výstavě ve Vídni. Byl protektorem řady spolků. Jako představitel významného šlechtického rodu se stal od 1861 dědičným členem panské sněmovny, 1867 a opět 1870–71 také poslancem českého zemského sněmu. Od 1841 zastával úřad c. k. komořího, 1852 se stal čestným rytířem maltézského řádu a 1873 mu byl udělen papežský řád Řehoře Velikého. Jako politik a veřejný i kulturní činitel zůstal ve stínu svého otce a synů. Hlubší zájem projevil zejména o rozvoj katolického hnutí. Měl čtyři děti, z nichž se dospělosti dožila dcera Gabriela (1859–1934), provdaná hraběnka Thunová, a dva synové: Karl Bonaventura B. (1854–1911), který také působil jako konzervativní politik v panské sněmovně předlitavského parlamentu, a Ferdinand B. (1856–1909), vzděláním lesník, který se 1904–06 podílel na vládách Ernsta Koerbera, Paula Gautsche a Konrada Hohenlohe-Schillingsfürsta ve funkci ministra zemědělství.

L: RSN 1, s. 991n.; J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1, 1921, 2, 1923, rejstřík; P. Koblasa, Buquoyové. Stručné dějiny rodu, 2002, s. 33n.; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 35n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková