BURIAN Jaroslav 15.9.1922-7.7.1980

Z Personal
Jaroslav BURIAN
Narození 15.9.1922
Místo narození Česká Třebová
Úmrtí 7.7.1980
Místo úmrtí Paříž (Francie)
Povolání 55- Jazykovědec
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 342-343
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43399

BURIAN, Jaroslav, * 15. 9. 1922 Česká Třebová, † 7. 7. 1980 Paříž (Francie), rusista, pedagog

Pocházel z rodiny továrního mistra. Absolvoval obecnou školu v Brně-Židenicích (1928–33) a studoval na IV. československém státním reálném gymnáziu v Brně (1933–41), kde také maturoval. Za druhé světové války byl totálně nasazen v různých dělnických profesích. 1945–50 studoval obory čeština a ruština na filozofické fakultě brněnské univerzity. Po krátkém působení na První průmyslové škole v Brně se stal interním vědeckým aspirantem Lomonosovy univerzity v Moskvě (1951–55). Od 23. 4. 1956 až do své smrti působil na katedře ruského jazyka a literatury Filozofické fakulty tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes MU). Toto pracoviště, jež bylo přejmenováno na katedru ruské a sovětské literatury, od 1965 vedl. 1. 6. 1966 byl jmenován docentem a 1970–74 zastával funkci proděkana školy pro vědecký výzkum.

B. se zabýval především dílem Maxima Gorkého. Jemu věnoval jednak kandidátskou práci s názvem Roman M. Gorkogo Žizň Klima Samgina. Otraženije obščestvenno-političeskoj borby v romaně i jego chudožestvennyje osobennosti i habilitační na téma Románová díla Maxima Gorkého, jednak několik studií. Pomáhal překonávat dobové schematické výklady Gorkého díla, upozornil na jeho složitý ideový vývoj a komplikovanost prozaických děl. Průkopnicky zkoumal tzv. okurovský cyklus (jedná se o cyklus tří prozaických děl: Městečko Okurov, Život Matveje Kožemjakina a Tři, jež Gorkij napsal počátkem dvacátého století). Svými v mnohém stále platnými pracemi a závěry zasáhl do teorie ruského románu dvacátého století, metodologicky překlenul uměle od sebe oddělované etapy ruské literatury devatenáctého a dvacátého století. Dále spolupracoval s ruskými nakladatelstvími při vydávání mj. antologie české poezie, výboru z díla Aloise Jiráska a Svatopluka Čecha. Přednášel i na zahraničních univerzitách, jako např. v tehdejším Sovětském svazu, dále v Kluži (Rumunsko), Leedsu a v Paříži. 1975–80 byl opakovaně vysílán ministerstvem školství jako lektor českého jazyka na pařížskou Sorbonnu.

D: soupisy B. prací: Kudělka – Šimeček, s. 67n. (kde soupis do poloviny šedesátých let); Ročenka UJEP, 1964, s. 103; tamtéž, 1964–68, s. 473; tamtéž 1968–75, s. 776; tamtéž, 1976–1985, s. 349; výběr: Razvitije russkogo romana XX v., in: SPFFBU D 15, 1968, s. 81n.; Typizační a jiné tvárné postupy v románě Život Klima Samgina M. Gorkého, in: tamtéž 20, 1973, s. 141n.; Historicko-typologická metoda a její uplatnění při studiu současné literatury, in: Československá rusistika, 1974, č. 3, s. 127n.

L: Kudělka – Šimeček, s. 67n.; F. Hejl a kol., Slavica na UJEP v Brně, 1973, s. 155n.; M. Mikulášek, Zemřel J. B., in: Universitas, 1980, č. 6, s. 100n.; týž, K nedožitým šedesátinám J. B., in: SPFFBU D 30, 1983, s. 101n.; I. Dorovský a kol., Slavica na MU v Brně, 1993, s. 114n.; I. Pospíšil, Z tradic Masarykovy univerzity. Čtveřice zapomenutých aneb Co už se do TVARu nevešlo, in: Univerzitní noviny, 2001, č. 11, s. 8n.

P: Archiv MU Brno, fond A 2 Filozofická fakulta MU, osobní spisy, J. B., kart. 25 a 46.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Šaur