BUSTELLI Giuseppe ?1731-2.3.1781

Z Personal
Giuseppe BUSTELLI
Narození ?1731
Místo narození asi Lucardo (Itálie)
Úmrtí 2.3.1781
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života

BUSTELLI, Giuseppe (též POSTELLI, Joseph), * ? 1731 asi Lucardo (Itálie), † 2. 3. 1781 Vídeň (Rakousko), operní impresário, divadelní podnikatel

Své italské rodiště uvedl (1770) v soupisu mužského obyvatelstva Nového Města pražského. 1764 napsal v žádosti o pronájem Divadla v Kotcích na Starém Městě pražském, že je vyučeným obchodníkem usazeným v Brně. Byl ochoten platit pražské obci vysoký nájem, který složil na tři roky dopředu, a získal tak divadlo do dědičného pronájmu. Na počátku října 1764 zahájil své více než patnáctileté divadelní podnikání ve střední Evropě s centrem v Praze a jeho působnost sahala i do dalších měst (Drážďany, Braunschweig, Vídeň, Lipsko, Lublaň, Hamburk). V době stagnace pražského operního provozu na sklonku sedmdesátých let 18. století se B. častěji zdržoval v Itálii a ve Vídni, kde také zemřel. Jeho pozůstalost včetně garderoby, rekvizit, hudebnin a libret byla v Praze vydražena.

V operním provozu B. navázal na aktivity svých pražských předchůdců (např. Giovanni Battista Locatelli, Gaetano Molinari). Zaměstnal kvalitní zpěvačky a zpěváky, z nichž někteří (Pasquale Bondini, Domenico Guardasoni, Michele Patrassi, Luigi Simoni) později jako jeho zástupci řídili operní provoz v mimopražských centrech (Drážďany, Braunschweig). Pro činohru najal hereckou společnost Johanna Josepha Bruniana a 1777 přijal do podnájmu baletní a pantomimický soubor Franze Antona Göttersdorfa. 1779 získal nového podnájemce principála Karla Wahra. Italští skladatelé, které zaměstnával jako kapelníky, komponovali a uváděli v Praze svá nová díla (např. Domenico Fischietti: Vologeso, 1764, Nitteti, 1765, Antonio Boroni: Artaserse, 1767, Didone, 1768); Vincenzo Righini složil a provedl v Praze dramma tragicomico na libreto Nunziata Porty Il convitato di pietra osia il dissoluto (1776), druhou pražskou operu s donjuanovským námětem a zároveň první, která se dochovala v notovém materiálu. B. svými inscenacemi zprostředkoval pražskému publiku také díla Josefa Myslivečka Bellerofonte (1767), Semiramide riconosciuta a Farnace (obě 1768) a navázal spolupráci s místním skladatelem Janem Antonínem Koželuhem, jenž pro B. společnost složil italské opery na libreta Pietra Metastasia Alessandro nell’ Indie (1768) a Demofoonte (1771).

L: O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 1, 1883, s. 251n., 275n., 316, 324, 331n., 360n.; 2, 1885, s. 3, 20n., 25, 34, 64, 70, 97n.; R. Haas, Beitrag zur Geschichte der Oper in Prag und Dresden, in: Neues Archiv für Sächsische Geschichte (Dresden) 37, 1916, s. 73n., 84n.; E. Šebesta, Příspěvky k dějinám pražského divadla z konce 18. a počátku 19. století, in: Československé divadlo 2, 1924, s. 242; O. Kamper, Hudební Praha v XVIII. věku, 1936, s. 146n.; G. Gugitz, Die Totenprotokolle der Stadt Wien als Quelle zur Wiener Th eatergeschichte, in: Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung 1953/54, Wien 1958, s. 120; P. Kneidl, Libreta italské opery v Praze v 18. století. Opera v Divadle v Kotcích (1738–82), in: Strahovská knihovna 2, 1967, s. 115n.; O. Landmann, Die Dresdener italienische Oper zwischen Hasse und Weber. Ein Daten- und Quellenverzeichnis für die Jahre 1765–1817, Dresden 1976; M. Hlochová – J. Hloch, První stálá veřejná divadla pražská, in: Documenta Pragensia 3, 1983, s. 23n.; R. Eisinger, Das Hagenmarkt-Theater in Braunschweig (1690–1861), Braunschweig 1990, s. 179n.; T. Volek, Italská opera a další druhy zpívaného divadla. Divadlo v Kotcích (ed. F. Černý), 1992, s. 53n.; J. Pokorný, J. B. a jeho hudební pozůstalost, in: Miscellanea musicologica 33, 1992, s. 85n.; Grove Opera, s. 660n.; A. Jakubcová, Z Prahy až k severní říšské hranici, in: Hudební věda 35, 1998, s. 159n.; K. Hálová, Koželuhova operní prvotina na scéně divadla v Kotcích, in: tamtéž 38, 2001, s. 321n.; Grove 2001, s. 682; Jakubcová, s. 92.

P: Archiv hl. města Prahy, rkp. 1203, fol. 391a–463a, inventář pozůstalosti (9. 3. 1781).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Alena Jakubcová