BYDŽOVSKÝ z Florentina Marek 1540-16.9.1612

Z Personal
Marek BYDŽOVSKÝ z Florentina
Narození 1540
Místo narození Nový Bydžov
Úmrtí 16.9.1612
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel 53- Historik 2- Fyzik

9- Astronom nebo astrolog

BYDŽOVSKÝ z Florentina, Marek, * 1540 Nový Bydžov, † 16. 9. 1612 Praha, univerzitní mistr, matematik, hvězdář, kronikář

Syn novobydžovského purkmistra Václava Moravce. Studoval na pražské univerzitě, kde 1559 složil bakalářskou zkoušku a v říjnu 1565 se stal mistrem svobodných umění. Po dvouletém působení na týnské škole byl 1567 přijat za profesora Karlovy koleje. S univerzitou spojil téměř čtyři desetiletí svého života. Vyučoval tam různým předmětům, především matematice a astronomii, vykládal spisy Aristotela (O meteorech, Kategorie) i Cicerona (De officiis, Laelius). 1570–85 byl pětkrát zvolen děkanem artistické fakulty a opakovaně zastával mezi 1589–1603 úřad rektora. Zároveň měl jako probošt Veliké koleje a poté Koleje krále Václava na starosti správu majetku univerzitních kolejí, sestávajícího hlavně z poddanských vesnic. V červenci 1575 obdržel erb a přídomek z Florentina. Univerzitní působení stárnoucího mistra, jenž byl jako člen akademické obce vázán celibátem, ukončil 1604 nečekaný sňatek s Kateřinou Slivenskou, bohatou vdovou po novoměstském pivovarníku. B. si tehdy odnesl do bytu na Novém Městě pražském i kolejní účty, manuály a registra, a zavdal tak příčinu k soudnímu sporu s univerzitou, který se táhl až do 1610. Jako novoměstský měšťan se stal 1606 členem desetipanského úřadu a 1608 zasedl v městské radě. Ve své literární činnosti se soustředil na české dějiny a dějiny pražské univerzity; výsledkem této především sběratelské činnosti bylo pět rozsáhlých rukopisných sborníků, opatřených kryptografickým heslem Me Beat Alma Fides či Mors Messiae Mortales Beat. V Liber intimationum, známém též jako Bydžovského Collectanea, shromáždil cennou sbírku dokumentů k dějinám univerzity pro období 1492–1601, tzn. ohlášení o čteních, zprávy o bakalářských a mistrovských zkouškách se seznamy kandidátů a disputovaných otázek, zvaní k povinnostem a beániím, statuta či epitafy; Autografní manuál z 1567–84 má povahu denních zápisků o událostech v životě kolejí i celé univerzity a o správě poddanských vesnic. Do tří česky psaných kronikářských souborů zařadil zprávy o domácích a evropských událostech 1526–96; byly uspořádány chronologicky podle období vlády Ferdinanda I., Maximiliána II. a Rudolfa II. Ceněny jsou především jako pramen k poznání myšlenkového světa průměrného vzdělance v předbělohorských Čechách, ovšem přinášejí i některé neznámé zprávy a texty.

L: OSN 4, s. 1000; MSN 1, s. 699; RHB 1, s. 244n.; SDLČ, s. 74; LČL 1, s. 344n.; MČE 1, s. 632; BL 1, s. 175n.; J. Hejnic, M. B. rukopisný sborník Liber intimationum a jeho historická cena, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 8/1, 1967, s. 40n.; J. Kolár, Český kronikář M. B. z Florentina, in: Strahovská knihovna 12–13, 1977–78, s. 17n.; M. B. z Florentina, Svět za tří českých králů. Výbor z kronikářských zápisů o letech 1526–1596 (ed. J. Kolár), 1987.

P: NK ČR (sign. XVII G 22, XXIII D 217 a XXIII F 64, deponát: Knihovna křižovníků s červenou hvězdou sign. XXII A 6); NA Praha, Archiv vyšehradské kapituly, kniha 35.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milada Svobodová