CAMPION Edmund 25.1.1540-1.12.1581

Z Personal
Edmund CAMPION
Narození 25.1.1540
Místo narození Londýn (Velká Británie)
Úmrtí 1.12.1581
Místo úmrtí Londýn (Velká Británie)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 378

CAMPION Edmund (též CAMPIANUS, KAMPIÁN), * 25. 1. 1540 Londýn (Velká Británie), † 1. 12. 1581 Londýn (Velká Británie), jezuitský misionář, apologeta, pedagog, dramatik

Pocházel snad z katolické rodiny, byl synem londýnského knihkupce. Díky svému nadání získal stipendium na oxfordské univerzitě, kterou absolvoval 1564. Po složení předepsané přísahy, jež ho zavazovala uznat anglického krále, resp. královnu Alžbětu za hlavu církve, byl promován na magistra filozofie s právem přednášet na fakultě. Přijal nižší svěcení v anglikánské církvi a zahájil úspěšnou akademickou dráhu. Po pěti letech však svou přísahu odvolal a přihlásil se veřejně ke katolickému vyznání. Byl proto nucen uprchnout nejprve do irského Dublinu a posléze do severofrancouzského města Douai. Tam, na škole určené anglickým katolíkům, vystudoval teologii. 1573 přicestoval do Říma, kde požádal o přijetí do jezuitského řádu. Počátek jeho života v řádu byl spojen s českými zeměmi. Noviciátem prošel v Brně a jeho první činností v Tovaryšstvu bylo vyučování na pražském klementinském gymnáziu (říjen 1574–březen 1580), kde přednášel rétoriku. Mezi jeho žáky byl např. J. Barthold Pontanus z Breitenberka, k jeho odkazu se hlásil i B. Balbín.

S rétorikou souvisela také C. dramatická tvorba. Spolehlivě jsou doloženy tři hry. Tragédie Abrahami Sacrificium (Oběť Abrahámova) byla provedena v Praze 1575 o svátku Božího těla. Šestihodinovému představení hry Tragoedia de Saulo rege (Tragédie o králi Saulovi, 1577) přihlížel i císař Rudolf II. a vyžádal si opakování. Před císařským dvorem se konalo představení také 1578 a hra S. Ambrosius, Theodosium Imperatorem ad poenitentiam adducens (Sv. Ambrož přivádějící císaře Theodosia k pokání) byla natolik úspěšná, že došlo k jejímu novému inscenování 1591 v Mnichově. Další C. drama Mutus (Němý) je známé jen ze zmínky B. Balbína. A. Rezek připsal C. i autorství jinak nedoložené hry o sv. Václavu.

Během svého pražského pobytu přispěl C. rovněž k založení prvního studentského Mariánského společenstva (později zvaného Congregatio latina major). 1578 přijal z rukou arcibiskupa Antonína Bruse z Mohelnice kněžské svěcení. 25. 3. 1580 byl C. povolán na misii do Anglie, kde měl podporovat katolíky. V přestrojení se dostal do rodné země a působil tam více než rok. Pro potřeby misie napsal knihu Decem Rationes (Deset důvodů), která obhajovala katolickou víru proti protestantismu. Po jejím rozšíření, údajně bylo rozebráno 40 tisíc exemplářů, zesílily snahy po C. dopadení. V červenci 1581 byl zatčen a uvězněn v londýnském Toweru. Když odmítl vzdát se katolické víry, byl mučen, odsouzen k smrti a popraven.

C. drobný spis Decem rationes vyšel již 1601 česky v překladu jezuity Ondřeje Modestiho. V jezuitském řádu byl C. od počátku velmi ctěn, význam jeho odkazu potvrdilo 1886 jeho blahořečení a 1970 svatořečení.

D: C. Sommervogel S. I. (ed.), Bibliothèque de la Compagnie de Jésus 2, Bruxelles – Paris 1891, col. 586–597.

L: J. Schmidl, Historia Societatis Jesu provinciae Bohemiae 1, 1747, s. 367, 412, 419; B. Balbín, Bohemia docta 1, 1776; týž, Verisimilia humaniorum disciplinarum – Nástin humanitních disciplin (přel. B. Ryba), 1969, s. 261, passim; A. Rezek, Blahoslavený Edmund Kampián, kněz z Tovaryšstva Ježíšova pro svatou víru mučedník ve vlasti své, 1889; T. V. Bílek, Dějiny řádu Tovaryšstva Ježíšova vůbec a v zemích českých zvlášť, 1896, passim; A. Kroess, Geschichte der böhmischen Provinz der Gesellschaft Jesu 1, Wien 1919, s. 368n., 480n., 545n.; Jakubcová, s. 10n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Kateřina Valentová