CERRONI Johann Nepomuk Peter Maria ?15.5.1753-3.9.1826

Z Personal
Johann Nepomuk Peter Maria CERRONI
Narození 15./16.5.1753
Místo narození Uherské Hradiště
Úmrtí 3.9.1826
Místo úmrtí Brno
Povolání

53- Historik

65- Literární historik, kritik nebo teoretik

CERRONI, Johann Nepomuk Peter Maria (též CERONI), * 15./16. 5. 1753 Uherské Hradiště, † 3. 9. 1826 Brno, zemský úředník, sběratel

Pocházel ze staré italské rodiny. Otec Petr Josef C. (1708–1771) přišel 1742 do Uherského Hradiště, kde získal zázemí u svého strýce, obchodníka Jana Bleniho. Jeho zásluhou se stal zámožným uherskohradišťským měšťanem a patrně 1748 se oženil s Barborou Viktorií Freyovou a měl s ní čtyři děti. Základy vzdělání získával C. v rodišti: zprvu soukromým vyučováním zřejmě u františkánů a asi 1762 až 1768 na jezuitském gymnáziu. Uvažoval, snad na přání otce, o duchovní kariéře; avšak do premonstrátského řádu v Klášterním Hradišti u Olomouce, kde žádal o noviciát, z blíže neznámých důvodů (patrně s ohledem na nízký věk) přijat nakonec nebyl. Odešel do Olomouce a po absolvování tamní filozofické fakulty (1771 se stal magistrem svobodných umění) přišel do Vídně studovat právní nauky (asi do 1773/74). Tam také nastoupil 1776 bezplatné místo praktikanta u Nejvyššího soudního dvora (Oberste Justizstelle), pak nastoupil jako aktuár k dvorské komisi zavádějící omezený systém rušení roboty, tzv. raabizaci, a od 1782 působil v moravskoslezské administraci státních statků. Na konci 1789 získal místo sekretáře při moravskoslezském guberniu v Brně. Tím vyvrcholila jeho úřední kariéra, o další postup patrně zájem neměl. Od 1794 zastával funkci revizora a cenzora českých knih a souběžně spravoval guberniální archiv zrušených klášterů, což již souviselo s jeho osobními zájmy. Nadřízení jeho práci oceňovali a pověřovali ho zvláštními úkoly: např. 3. 1. 1806 slavnostně přečetl prohlášení o uzavření míru mezi císaři Francie a Rakouska a 1809 zajišťoval jako krajský komisař průchod francouzských vojsk Brněnským krajem. 1813 byl zvolen řádným členem Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodovědy a vlastivědy a 1822 konzervátorem sbírky rukopisů, listin a pečetí tehdejšího Františkova muzea v Brně.

C. se od mládí věnoval dějinám Moravy. Napsal Beiträge zur politischen und Kirchengeschichte von Mähren (1773) a 1776 pracoval na historii Uherského Hradiště, jak dokládá jeho korespondence s Alexiem Habrichem, převorem kláštera v Rajhradě u Brna. Jeho počáteční tvorbu ovlivnilo duchovní prostředí osvícenské Olomouce představované jednak odkazy osobností jako byli svobodný pán Petrasch a probošt hrabě Giannini, jednak působením jeho vrstevníků, zejména Josefa Vratislava Monseho, právníka, historika a osvícence, jehož přednášky mohl poslouchat (později odkupoval při dražbách části jejich knihoven). C. zájmy podpořila atmosféra josefínské Vídně, kde se setkával se souputníky (mj. Jan Hanke z Hankenštejna), naslouchal Josefu Sonnenfelsovi a byl ovlivněn nadřízenými (např. Josef Valentin Zlobický působící od 1776 u Nejvyššího soudního dvora, Ignác Raab a Antonín Valentin Kaschnitz, pod jejichž vedením pracoval v komisi pro provádění robotních abolic na komorních statcích v českých zemích).

Jednotlivé podněty podpořily C. sběratelství, jehož rozsah i kvalita dodnes upoutávají pozornost. Zaměřil se především na dějiny Moravy, tematicky na literaturu, umění a dějiny, resp. na knihtisk, topografii, genealogii, zvonařství, mědirytectví, dějepisectví a bibliografii. Proto byl ve své době považován za největšího znalce dějin Markrabství moravského, aniž k nim prakticky cokoli publikoval. Tomu odpovídalo i jeho směřování k tematickým soupisům, jednalo se např. o třídílný Náčrt dějin výtvarných umění na Moravě (1807, jemuž badatelé věnovali až dosud největší pozornost), Slovník českých a moravských spisovatelů, Dějiny knihtisku na Moravě nebo Dějiny knihtisku v Čechách. C. udržoval bohaté kontakty s J. A. Bartschem, G. Dobnerem, J. Dobrovským, J. B. Dlabačem, J. Hormayerem, J. V. Monsem, F. M. Pelclem, L. J. Šeršníkem, F. Šternberkem nebo R. Ungarem. Své dopisy psával převážně německy, méně latinsky, francouzsky a italsky, české listy známy nejsou.

Základ C. sbírky vznikal za jeho vídeňského pobytu, kdy v dražbách koupil většinu tištěných knih. Další získával při svých četných cestách nebo prostřednictvím přátel, např. J. Dobrovského, který pro něj v Praze zakoupil několik rukopisů. Také úřad archiváře zrušených klášterů mu umožnil přístup k cenným historickým pramenům, z nichž pořídil četné opisy. Obvinění, že si ze zrušených klášterů přivlastnil cenné knihy a rukopisy, vyšetřování nepotvrdilo (1799). Zemřel svobodný v domě na Zelném trhu čp. 293 a byl pohřben na Starém Brně 4. 9. 1826. Po jeho smrti sbírky označené Josefem Dobrovským za národní majetek Moravy získal synovec Johann Jacob Heinrich Czikann (1789–1855), sekretář Nejvyššího soudního dvora ve Vídni, brněnský soudce, kartograf, topograf, redaktor a publicista, který je postupně rozprodal. Jednalo se o sbírku grafik (4 730 položek), 135 původních C. prací, 413 cizích rukopisů, 878 jiných dokumentů, 91 českých a moravských starých tisků a množství jiných knih, z nichž jen část se podařilo 1845 získat pro Moravský zemský archiv (MZA), a to 126 vlastních C. prací a 353 jiné rukopisy. Část materiálů se dostala i do sbírek Františkova muzea v Brně, odkud přešla do Cerroniho sbírky v MZA. C. památku připomíná název osady Ceroni (dnes část Babic u Uherského Hradiště), jež vznikla 1786 parcelací tamního dvora velehradského kláštera, při níž C. jako člen císařské komise působil. C. podobu zachoval portrét z 1815.

D: M. Švábenský, G 12 C. sbírka. 13. stol.–1845, 1–3, 1973, s. 6n. (kde neúplný soupis rukopisů; recenze: M. Flodr, in: ČNM 96, 1977, s. 361n.); nekrolog hraběte Maxmiliána z Lamberka, in: Taschenbuch für Mähren und Schlesien (Brünn) 1804, s. 23n.; O. Kudrnovská – K. Kuchař (ed.), Jan Petr C., Zpráva o mapách Moravy, 1960.

L: RSN 2, s. 104; Wurzbach 2, s. 324; OSN 5, s. 320; MSN 1, s. 785; BL 1, s. 188; LČL 1, s. 354; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 113 (kde neúplný soupis literatury); J. J. H. Czikann, Catalogue raisonné de la précieuse collection ďestampes, recueils, cabinets, galeries et livres sur les arts de feu J. P. C., secrétaire du gouvernement de la Moravie et de la Silésie à Brunn, Wien 1827; týž, Bibliotheca Ceroniana 1–3, Wien 1833–34; B. Dudík, J. P. C.’s Leben und Wirken, 1850; týž, J. P. C.’s Handschriftensammlung. Mährens Geschichts-Quellen 1, 1850; Ch. ď Elvert, Historische Literatur-Geschichte von Mähren und Oesterreichisch-Schlesien, 1850, s. 285n.; V. Brandl, Ze hřbitovů brněnských, in: Obzor 9, 1886, s. 33; W. Schramm, Katalog der Handschriften des Franzens-Museums in Brünn, 1890; F. Kameníček, Archivní rozhled, in: ČMM 19, 1895, s. 55n.; B. Bretholz, Die Cerronische Manuscriptensammlung des Franzens-Museums, 1896, passim; V. Prasek, J. V. šl. Monse, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 1897, č. 53, s. 3; B. Bretholz, Moravský zemský archiv. Jeho dějiny a jeho sbírky, 1908, s. 25n.; F. Menčík, Pisma k Georgiju Rybaju i Petru Čerroni ot različnych lic, in: Istočniki dlja istorii slavjanskoj filologii 3/1, Petrograd 1919; J. P. C. (zum 100. Todestage), in: ZGLM 28, 1926, s. 27n.; J. Volf, Sběratel P. Jos. Bartsch, in: ČNM 102, 1928, s. 113n.; F. M. Bartoš, Dopisy Josefa Dobrovského s J. P. C., 1948; M. Kudělka, Korespondence L. J. Šeršníka s J. P. C. a J. J. Czikannem, in: Slezský sborník 51, 1953, s. 260n.; J. Radimský (ed.), Průvodce po státním archivu v Brně 1, 1954, s. 406n. a passim; J. Růžičková, J. P. C., sběratel a badatel, diplomová práce FF brněnské univerzity, 1971; (jkb) (=J. K. Boček), Přínos k hradišťské historii. (Historik J. P. C.), in: Zpravodaj města Uherského Hradiště, 1972, č. 4, s. 8; J. Melichárek, Ještě k jednomu jménu. (Historik J. P. C.), in: tamtéž, 1972, č. 6, s. 4n.; J. Čoupková, K letošnímu výročí. (J. P. C., nar. 15. 5. 1753 v Uh. Hradišti.), in: tamtéž 1973, č. 5, s. 21n.; táž, K výročí J. P. C., in: Slovácko, 1972–73, s. 42n.; Z. Šimeček, Soupis cizojazyčných bohemik a bibliografický odkaz J. P. C., in: Vědecké informace 1975, č. 3 (= K soupisu cizojazyčných bohemik z let 1501–1800), s. 24n.; M. Švábenský, K výročí J. P. C., in: VVM 28, 1976, s. 322n.; M. Lomičová, Rukopis o umění J. P. C., in: Umění 26, 1978, s. 60n.; B. Samek, Počátky dějin umění na Moravě, in: Kapitoly z českého dějepisu umění 1, 1986, s. 81n.; P. Pyšná, Grafická sbírka J. P. C. a zdroje jejich akvizicí, in: Opuscula historiae artium. Studia minora facultatis philosophicae Universitatis Brunensis, F 48, 2004, s. 45n.; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností, 1998, s. 33n.; Statutární město Brno. Slavné osobnosti (http://www.brno.cz/index.php); Encyklopedie dějin města Brna (http:// encyklopedie.brna.cz/home/?acc=profi l_osobnosti&load=2057); Nové prvky ve starých knihách (http://sualeph.vkol.cz/konf/02ref02.htm).

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 12 055, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Uherské Hradiště, sv. IV, fol. 338 (datum křtu); tamtéž, č. 16 960, matrika zemřelých římskokatolického farního úřadu Brno – sv. Petr a Pavel, sv. III, fol. 14; tamtéž, fond G 12 Cerroniho sbírka (s inventářem M. Švábenského, c. d.).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdeněk Fišer