CIMLER František 1.5.1895-23.5.1956

Z Personal
František CIMLER
Narození 1.5.1895
Místo narození Žirovnice
Úmrtí 23.5.1956
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel

CIMLER, František, * 1. 5. 1895 Žirovnice, † 23. 5. 1956 Praha, spisovatel, dramatik, herec, režisér, redaktor

Narodil se jako prvorozený z deseti dětí průvodčího vlaků. Reálku vychodil v Táboře, 1914 tam i maturoval. Poté narukoval na ruskou frontu a záhy se dostal do zajetí. Po 1917 zůstal v Kyjevě a Charkově, vykonával různá zaměstnání, mimo jiné byl kuchařem či úředníkem. Kolem 1919 se zcela nečekaně (byl považován za padlého) vrátil do Tábora. Tam se uplatnil zprvu jako učitel ruštiny na obchodní škole, brzy ale soustředil svůj zájem výhradně k ochotnickému divadlu. 1920–32 působil jako herec a režisér cestujících divadelních společností Rudolfa Linse, Václava Vrby, Oldřicha Štětky, Hanuše Kleina, Čeňka Melíška, Olgy Sedláčkové, Josefa Burdy aj. Pro táborské ochotníky překládal z ruštiny hry A. P. Čechova a M. Gorkého a pro kočovné společnosti psal vlastní hry. 1929 se oženil. Ve třicátých letech přesídlil do Prahy a byl 1932–49 zaměstnán jako redaktor nakladatelství A. Neubert. Pro nakladatele revidoval jeho divadelní sbírky, zejména Naši scénu, Sbírku lidových divadelních her (1936–48) a Novou scénu (1935–46), současně (do 1937) Ochotnickou scénu a Dětskou scénu (1936–38). A. Neubert se rovněž stal C. celoživotním nakladatelem. Ve svých hrách, které tam vydával, navázal C. na českou šamberkovskou tradici frašky (Dvojník pana Dibelky, 1935), psal vesnické veselohry (Vesnička pod lipami, 1936, Tvrdé české palice, 1940) a 1937–38 vlastenecké oslavné hry (Selská bouře, 1938, Kamarádi od Zborova, 1938), určené k produkci při státních svátcích a památných výročích republiky. Autorsky se uplatnil zdramatizováním úspěšných románů Karoliny Světlé Kříž u potoka (1935), E. de Amicise Srdce (1933), Popelky Biliánové Matka Kráčmerka (1931, scénicky i pod titulem Do panského stavu) či Paní Katynka z Vaječného trhu (1932). Upravil Šamberkovy hry Josef Kajetán Tyl (1945), Karel Havlíček Borovský (1948) a Stroupežnického Naše furianty (1945) a hru Václav Hrobčický z Hrobčic (1945). Pro ochotníky psal populární divadelní příručky, v nichž podával návody na zvýšení kvality amatérských scén (Ochotnický režisér a herec, 1934). V letech 1949–55 pracoval jako redaktor v nakladatelství Práce. Užíval pseudonym Jiří Hora, šifry C., -er, F. C., -r. Byl členem Spolku československých spisovatelů beletristů Máj a Syndikátu československých spisovatelů. Jeho dcera Ljuba, provd. Klosová (* 1929), je divadelní historičkou.

L: Kulturní adresář ČSR, 1936; L. Nečasová, Kde – kdy – kdo. Literární místopis Čech, Moravy a Slezska, 1947; J. Nečas, Literární průvodce pro turisty, 1962, s. 122; J. Kunc, Kdy zemřeli?, 1962, s. 32; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 452; KSN 2, s. 304; LČL 1, s. 358n.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; Divadelní ústav Praha (kde uloženy některé C. hry).

Marcella Husová