CLAM-GALLAS Eduard 14.3.1805-17.3.1891

Z Personal
Eduard CLAM-GALLAS
Narození 14.3.1805
Místo narození Praha
Úmrtí 17.3.1891
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

45- Voják nebo partyzán

41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

CLAM-GALLAS, Eduard, * 14. 3. 1805 Praha, † 17. 3. 1891 Vídeň (Rakousko), generál, vojevůdce

Pocházel ze starobylého hraběcího rodu. Byl synem Kristiána Kryštofa C. (1771–1838), nejvyššího maršálka Království českého, a Josephiny, roz. Clary-Aldringenové (1727 až 1828). Od 1823 sloužil v rakouské armádě, 1839 dosáhl hodnosti plukovníka, 1846 byl povýšen na generálmajora. Zasáhl 1848–49 do bojů proti italským a uherským revolucionářům. 1848 kryl ústup císařské armády do Milána, bojoval v bitvách u Goita (30. 3.), St. Lucie (6. 5.), Vicenzy (10. 6.) a u Custozzy (25. 7.). Účastnil se tažení do Piemontu a konečné porážky první fáze italské války za nezávislost 1848–49. Za zásluhy byl dekorován komandérským křížem Leopoldova řádu a řádem Marie Terezie. 1849 bojoval v Uhrách. Při tažení do Sedmihradska obsadil Brašov (Rumunsko) a porazil uherská revoluční vojska pod velením Józsefa Bema v bitvách u Szepsi-Szt.-György (nyní Sfîntu Gheorghe, Rumunsko; 23. 7.) a Kászonújfalu (nyní Caşinu Nou, Rumunsko; 1. 8.). Podařilo se mu pacifikovat jednotky Sikulů. 1850 stál v čele armádního sboru ve Vídni, 1851 se stal zemským vojenským velitelem v Čechách a byl mu na 15 let svěřen rakouský I. sbor. 1861 povýšil do hodnosti generála jezdectva, 1865 císařského nejvyššího hofmistra. 1859 se účastnil války proti Piemontu a Francii, bojoval v prohraných bitvách u Magenty (4. 6.), kde čelil II. sboru generála Mac-Mahona, pozdějšího maršála Francie a druhého prezidenta III. francouzské republiky, a 24. 6. u Solferina. 1861 byl jmenován členem panské sněmovny.

Za prusko-rakouské války 1866 měl zadržovat postup labské armády Herwartha Bittenfelda a 1. pruské armády Fridricha Karla. Během tažení se dopustil řady taktických chyb, k dalším pak přispěly nesprávné rozkazy hlavního štábu Severní rakouské armády. C. sbor utrpěl porážky v menších šarvátkách u Hodkovic, Kuřivod, Podolí (27. 6.), Mnichova Hradiště (28. 6.) a Kosti. Vážné důsledky měla jeho porážka v bitvě u Jičína 29. 6. 1866. Společně se saským sborem prince Alberta čelili C. vojáci pruské armádě prince Fridricha Karla. Bitva skončila pruským vítězstvím. Ztráty na rakousko- saské straně činily 5 500 mužů, na straně pruské 1 500 mužů. Po zdrcující prohře Rakouska ve válce 1866 se C., zbavený velitelské funkce, musel zodpovídat před vojenským soudem, který ho však osvobodil. C. 1868 odešel z armády. 1850 se oženil s Clotildou (1828–1899), která pocházela ze zámožného knížecího rodu Dietrichstein-Proskau. Syn František (1854–1930) byl posledním mužským příslušníkem svého rodu.

L: OSN 5, s. 459; MSN 1, s. 822; NDB 3, s. 259; BL 1, s. 203n., ÖBL 1, s. 148; Wurzbach 2, s. 377; O. Urban, Vzpomínka na Hradec Králové, 1986, s. 210; K. Kudr, Válka rakousko-pruská 1866 v Čechách a na Moravě, 1936, passim; S. Heller, Válka z r. 1866 v Čechách, 1895, s. 141n.; P. Bělina – J. Fučík, Válka 1866, 2005, s. 271, 275, 283; H. Smíšková, Historická sbírka (rodinný archiv Clam-Gallasů), in: Archivní časopis 44, 1994, s. 137, 140; Czeike 1, s. 578.

P: rodinný archiv Clam-Gallasů, SOA Litoměřice, pobočka Děčín.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Roman Vondra