COLLOREDO-WALLSEE Josef Maria 11.9.1735-26.11.1818

Z Personal
Josef Maria COLLOREDO-WALLSEE
Narození 11.9.1735
Místo narození Řezno (Německo)
Úmrtí 26.11.1818
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 447-448

COLLOREDO-WALLSEE, Josef Maria, * 11. 9. 1735 Řezno (Německo), † 26. 11. 1818 Vídeň (Rakousko), voják, velkopřevor maltézského řádu

Byl synem Rudolfa Josefa hraběte C. (1706–1788) ze švábské větve rodu usedlého v zemích habsburské monarchie, matka Marie Gabriela (1707–1793) pocházela z rodiny svobodných pánů ze Starhemberga. Měl sedmnáct sourozenců, z bratrů se dospělosti dožili dva, oba se věnovali církevní dráze. Jeroným František Josef dosáhl hodnosti arcibiskupa salcburského a Václav se věnoval kariéře politické a vojenské a stal se komturem řádu německých rytířů v Koblenci. Sestry se provdaly za přední rakouské šlechtice, potomstvo však nezanechaly. C. se převážně věnoval vojenské profesi a stal se důstojníkem. Dosáhl hodnosti tajného rady, hodnosti generálního polního maršála, titulu dvorního válečného rady, byl majitelem pěšího pluku a stal se generálním ředitelem c. a k. dělostřelectva. Do armády vstoupil 1752, bojoval v sedmileté válce, 1756 se účastnil bitvy u Lovosic, po níž byl povýšen na plukovníka, a 1757 u Kolína. Reformoval a organizoval rakouské dělostřelectvo. Ve vídeňském kostele sv. Jana složil kněžské sliby, potvrzené 3. 11. 1773 a stal se komturem maltézského řádu v Dožicích, Měcholupech a Mailbergu. 1790 po smrti velkopřevora Michaela Ferdinanda Althanna byl jmenován velmistrem řádu v Čechách, funkce se ujal až 1791. Provedl některé změny ve vlastnických poměrech řádu (mj. převedl důchody z rakouského Strohaimu na komendu v Mailbergu a komturství v Pulstu bylo změněno na farní řádové beneficium). 1797 zřídil české velkopřevorství, zastoupené četnými komendami po celé habsburské monarchii a řízené C., přes papežovo rozhodnutí uznat ruského cara Pavla I. velmistrem. Podřídilo se mezitím zvolenému zástupci velmistra komturovi fraterovi Giovanni Battistovi Tommasimu a kapitule, která po Maltě nalezla útočiště v Catanii (1803–79). Počátkem 19. století prodal C. komendu v Horních Kralovicích (1803) a poté zřídil peněžní komendu pro komturství v Brně. 1805 se zúčastnil bitvy u Slavkova, 1809 a 1813 tažení proti Napoleonovi, vídeňským dvorem byl přizván na mírový kongres 1815. Hospodářské oživení provázející nástup klasicismu (řádu se citelně dotkl rakouský státní bankrot 1811) umožnilo C. přebudovat Velkopřevorský palác v Praze na Malé Straně a postavit budovu pro nový konvent kněží. Po ekonomické stránce pozvedl maltézský řád k rozkvětu řadu komend, např. Vídeň, Strakonice, Mailberg a komendy ve zbytku Slezska, které zůstaly habsburské monarchii. C. byl pohřben maltézskými rytíři ve Vídni.

L: OSN 5, s. 518n.; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 218n.; Wurzbach 1, s. 427n.; ÖBL 1, s. 151; DBE 2, s. 358.

František Skřivánek