COMETTA z Eckthurnu Domenico Benedetto , †?1620

Z Personal
Domenico Benedetto COMETTA z Eckthurnu
Místo narození Devoggio u Lugana (Švýcarsko)
Úmrtí asi 1620/21
Místo úmrtí České Budějovice
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 450

COMETTA z Eckthurnu, Domenico Benedetto (též COMEDA, COMETA, COMOTA), * ? Devoggio u Lugana (Švýcarsko), † asi 1620/21 České Budějovice, architekt, stavitel

Byl asi synem Giovanniho C., bratrem kameníka Antonia C. a švagrem B. Maggiho, usadil se zřejmě již v 80. letech 16. století v Českých Budějovicích, kde se poprvé oženil 1580 se Zuzanou, dcerou měšťana a sladovníka Planka (Plankla), znovu pak 1614 s Lidmilou. Vlastnil několik domů a polnosti (poslední kupoval 1615) v okolí Budějovic; 1609–20 byl radním. Z kšaftu Petra Voka je patrné, že ho zaměstnávali Rožmberkové. Zanechal po sobě dva syny, z nichž Joannes († 1648), který si zvolil kněžskou dráhu, byl svého času budějovickým purkmistrem.

Od 1582 lze sledovat jeho stavební činnost u Petra Voka, patřil k tzv. starším služebníkům. Vykonával různé zednické práce a stavitelské úkoly. Na základě účetních dokladů lze zjistit, že 1582 pracoval na Hluboké, kam se vrátil 1588–90 a 1594. Budoval tehdy maštal s řezárnou a dvěma sýpkami, dělal také dlažbu a schody a osazoval krby. Dále tam stavěl Černou věž, jejíž definitivní dokončení se protáhlo. 1595 dostal C. mzdu za provedení sgrafita na nové kuchyni a pekárně a před oknem na Hluboké. Drobnější práce prováděl 1590–91 na blízkém dvoře Vondrov, současně pracoval na výstavbě Nového Dvora u Netolic. V Českém Krumlově 1592–93 budoval tzv. renesanční dům Na Plášti při zámku, který vznikal pod bezprostředním vlivem architektury B. Maggiho, snad přímo podle jeho plánu. V Krumlově pracoval i na rožmberské zbrojnici (1594–1604), na špitálním kostele sv. Jošta (1596–98) a později na pivovaru (1598–1608), který stavěl společně s Hansem Haasem. 1592 začal budovat Milenovský dvůr u Protivína, pracoval při dvoře v Kratochvíli u Netolic (1592), kde pokrýval střechy a v Jindřichově Hradci na zelených pokojích zámku (1593), patrně podle návrhu G. M. Faconiho. Další jeho prací byla Budějovická brána v Českém Krumlově (kolem 1598), která je přímou citací vzorníku Sebastiana Serlia. Pokud skutečně stavěl jindřichohradeckou jezuitskou kolej (po 1595), pak pracoval podle projektu Ulrika Aostalliho. V Jindřichově Hradci 1607 zřejmě navrhl a 1608 provedl úpravy vyhořelého špitálu u kostela sv. Jana Křtitele. Samostatně se dále uplatnil v Třeboni, kde je konkrétně zmíněn 1603 při úpravách domu Ruthardovského, v nově založené zahradě vystavěl lusthauz (po 1605). V Třeboni působil při stavbě věže klášterské, podle kontraktu (1610) měl také vybudovat východní bránu do zámku. Vlastní stavby C. se zakládaly na blokově pojatých tělesech, s prvky odvozenými z tvorby jeho švagra B. Maggiho. Byl znám také jako Beneš Vlach, Beneš Baumistr či Maister Benedikt.

L: F. Mareš, Materiálie k dějinám umění, uměleckého průmyslu a podobným, in: PA 17, 1897, s. 237, 238n.; Thieme – Becker 7, s. 274; Toman 1, s. 130n.; K. Šmrha, Budějovická brána v Českém Krumlově, in: Umění 4, 1956, s. 82n.; týž, Českobudějovický stavitel D. C. z Eckthurnu, in: JSH 27, 1958, s. 6n.; J. Kubák, Topografi e města Českých Budějovic 1540–1800, 1973, s. 30, 84, 312, 332; E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 1, 1977, rejstřík, 4, 1982, s. 94n., 98; J. Krčálová, D. B. a Antonio Comettové v jižních Čechách, in: Umění 26, 1978, s. 34n.; táž, Renesanční stavby Baldassara Maggiho, 1986, s. 11, 48n., 56, 59, 95, 96, 98; A. Kubíková, Několik poznámek k českokrumlovskému „Renesančnímu domu“, in: Průzkumy památek 4, 1997, s. 93n.; Saur 20, s. 444; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 209, 244, 481, 526; Architekti, s. 116n.; MČE, s. 711; J. Chvojka, Město pod Černou věží. Vyprávění z historie Českých Budějovic, 1992, s. 213.

P: SOA Třeboň, fond II 357 4; tamtéž, pracoviště Jindřichův Hradec, VI B ß 2a; Rožmberkové 10, fasc. III, fol. 1a; I A 6 B ß 2; pracoviště Jindřichův Hradec, obilní účty hrad 1597–98, cedule 29 a 45; Rožmberkové 23a, fol. 30v; tamtéž, Rožmberkové 27, fasc. II., fol. 1a a 3.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček