COUDENHOVE Karl Maria 8.2.1855-8.2.1913

Z Personal
Karl Maria COUDENHOVE
Narození 8.2.1855
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 8.2.1913
Místo úmrtí Merano (Itálie)
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

COUDENHOVE, Karl Maria, * 8. 2. 1855 Vídeň (Rakousko), † 8. 2. 1913 Merano (Itálie), úředník, místodržitel

Pocházel z rodu říšských hrabat. Jeho otec byl Theophil C. (1803–1880). Mladší bratr Max Julius C. (1865–1928) se stal vysokým správním úředníkem monarchie. C. studoval na Theresianu a na právnické fakultě vídeňské univerzity. 1876 vstoupil do státní služby jako koncipista moravského místodržitelství, 1880–82 byl komisařem na hejtmanství okresu Uničov. 1882–86 pracoval jako vicesekretář na ministerstvu orby, 1886–90 jako okresní hejtman v Karlových Varech. Když byla 1891 rozpuštěna městská rada v Liberci, stal se představeným liberecké obecní správy ve funkci vládního komisaře. 1893 nastoupil jako viceprezident na místodržitelství v Čechách, 1894–96 vykonával funkci zemského prezidenta ve Slezsku. Po pádu českého místodržitele F. Thuna-Hohensteina za vlády K. Badeniho stanul 13. 2. 1896 v čele místodržitelství Království českého. Přišel jako muž kompromisu a vyrovnání národnostních rozporů mezi Čechy a Němci, jako osvědčený a nestranný byrokrat s velmi dobrým přehledem o situaci v zemi i mimo ni. Během mnohaletého vůdčího postavení v Čechách se snažil nepopouzet ani jednu ze znesvářených stran, a připravoval naopak půdu pro smírné řešení a pro jazykové vyrovnání mezi nimi. Osvědčil se zvláště za vlády F. Thuna a E. Koerbera. Zatímco Němci mu vyčítali ústupnost a nedostatečnost německého přesvědčení, s Čechy se dostával do rozporů jako údajný nepřítel jejich národnostní emancipace. Vycházel jim vstříc především v ekonomickém a správním, méně již v jazykovém ohledu. Jeho napjatý vztah k české nacionální politice se vyhrotil v období tzv. bosenské anekční krize 1908, kdy byl po demisi vlády M. W. Becka nucen již podruhé – poprvé v prosinci 1897 – realizovat výjimečný stav nad Prahou a jejím okolím. Za vlády R. Bienertha pak nedokázal sjednat přijatelné podmínky pro vyrovnávací jednání mezi národnostmi a k 17. 1. 1911 byl zproštěn úřadu a penzionován. Zemřel za lázeňského pobytu v jižním Tyrolsku. 1886 se oženil s Marií Trauttmansdorffovou (1862–1939), manželství zůstalo bezdětné.

L: Batovcův almanach 10–19, 1902–1911; Gothaisches Genealogisches Taschenbuch, 1942, s. 144; A. Špiritová, Slovník představitelů státní správy v Čechách 1850–1918, 1993, s. 25n.; Z. Šolle, Století české politiky. Od Palackého k Masarykovi, 1998, s. 151; ÖBL 1, s. 156.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera