CREDNER Friedrich August ?1806-?1865

Z Personal
Friedrich August CREDNER
Narození 1806
Místo narození Waltershausen bei Gotha (Německo)
Úmrtí po 1865
Místo úmrtí Praha
Povolání 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
92- Umění - ostatní
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 465-466

CREDNER, Friedrich August (též Bedřich August), * ?1806 Waltershausen bei Gotha? (Německo), † po 1865? Praha, knihkupec, nakladatel

Pocházel z početné rodiny původem z Durynska. Řemeslu se učil od 1822 v Lemgo u Leopolda Helwinga, majitele významného Meyerova knihkupectví, které patřilo už v 17. a 18. století k největším v německy mluvících zemích. 1828 působil C. jako volontér u Friedricha Fleischera v Lipsku. Už tehdy začal připravovat systematický katalog nabízených publikací včetně časopiseckých recenzí a dalších ohlasů, které měly čtenáře informovat o jejich obsahu a úrovni. V této práci pokračoval celý život a vydal ji 1865 tiskem.

Ve 30. letech pracoval v Praze v podniku Gottlieb Hasse a synové a pokračoval ve své cestě za pracovními zkušenostmi do Sedmihradska (Uhry). 1840 vydal v Hermannstadtu (dnes Sibiu) vlastním nákladem první knihu. Jednalo se o německé básně C. přítele Johanna Karla Schullera. Literární tvorbě sedmihradských Němců se věnoval jako nakladatel i později a nevyhýbal se ani publikacím v místním nářečí. 1841 přesídlil do Temešváru (dnes Timişoara), kde se osamostatnil a ve svém obchodě nabízel knihy, umělecké tisky a hudebniny. 1845 se vrátil do Prahy. Se společníkem Christianem Kleinbubem a za finanční podpory svého bratra Ernsta C., žijícího v té době ve Vratislavi koupil od fi rmy Gottlieb Hasse a synové pražské knihkupectví založené 1813 Josefem Krausem. C. podnik se úspěšně rozvíjel a získal podporu vlivných osobností z řad církevní hierarchie a šlechty. K příznivcům firmy Credner & Kleinbub patřil např. hrabě Lev Thun. 1847 získal C. titul dvorní dodavatel. Vedle prodeje knih jiných nakladatelů nabízel stále častěji i vlastní tisky nejrůznějšího zaměření, od odborné technické a technologické literatury přes církevní spisy a politické brožury až po beletrii. Malá část C. publikací vycházela v češtině, převažovala německá produkce.

K revoluci 1848–49 se C. stavěl velmi kriticky. Vydavatelskou činnost tehdy omezil a údajně na radu lékařů strávil delší čas v lázních Teplice v Čechách. 1849 však už vydal několik brožur a příležitostných tisků, které kritizovaly revoluční požadavky (Kirchner von Neukirchen über Zeitpachten; Graf Wurmbrand über Presseanarchie; Ritter von Infelds Grundzüge eines Bewirthschaftung-Systems Leo Graf Thun; Offenes Sendschreiben an den Prager Bürger Joh. Slawik in Betreff der Ereignisse in der Pfingstwoche 1848 zu Prag, vyšlo i česky jako Otevřený list panu Janu Slavíkovi, měšťanu Pražskému, strany událostí Pražských za dnů svatodušních 1848).

Po 1850 obdržel C. řadu oficiálních zakázek. Angažoval se při vzniku a činnosti vyšší obchodní školy v Praze. Vrátil se také k propagaci německé sedmihradské literární tvorby. 1856 vystoupil po dohodě ze společného podniku Ch. Kleinbub a firma nesla nadále jméno K. k. Hof-, Buch- und Kunsthand lung von F. A. Credner. Obchodu se po 1860 podařilo úspěšně překonat i obtíže spojené se zavedením nového živnostenského řádu, který umožnil do té doby nevídanou konkurenci. Už 1864 působilo jen v Čechách 166 knihkupectví. C. podnik utrpěl tehdy ztráty, měl však stále vlivné příznivce a podařilo se mu krizi překonat. 1864 po čtyřiceti dvou letech práce v oboru C. podnik prodal, jeho novým majitelem se od následujícího roku stal H. C. J. Satow z Rigy. Jako jeden z posledních nakladatelských počinů vydal C. 1865 vzpomínky s přehledem své nakladatelské činnosti.

D: Bibliotheka transsilvanica, 2. doplněné vyd., 1865; Mein Wirken als Verleger. Gönnern und Geschäftsfreunden zur Erinnerung, 1865.

L: KSN 2, s. 384.

Pavla Vošahlíková