CRHOVÁ Marie 11.9.1885-4.9.1973

Z Personal
Marie CRHOVÁ
Narození 11.9.1885
Místo narození Oskořínek u Nymburka
Úmrtí 4.9.1973
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 467

CRHOVÁ, Marie, * 11. 9. 1885 Oskořínek u Nymburka, † 4. 9. 1973 Praha, zpěvačka

V matrice uvedena jako Cerhová. Zpěv studovala u ředitele kůru Jana Augusta Starého v Praze a od 1916 u Emila Buriana. 1906–20 získala angažmá v pražském Národním divadle jako členka sboru opery s povinností menších rolí, 1920–35 pak jako sólistka. Vystupovala též koncertně a věnovala se pedagogické činnosti. Její soprán subretního oboru měl svěží příjemný témbr, v hereckém projevu se s přiměřenou koketností uplatnila v rolích svůdných a něžných dívek. Od sboristky se propracovala houževnatou pílí k epizodním a menším rolím. Během svého působení v Národním divadle vytvořila na 150 postav, z nichž některé ztvárnila více než stokrát. Byla jednou z nejpilnějších sólistek Ostrčilovy éry (např. 139 vystoupení v sezoně 1923/24). Do povědomí několika generací se vepsala rolí Esmeraldy (B. Smetana, Prodaná nevěsta), kterou 1916–35 zpívala 562x, i rolí Kuchtíka (A. Dvořák, Rusalka, od 1918) s realistickou komickou charakteristikou v sehrané dvojici s Hajným K. Hrušky. Zpívala chlapecké role v Janáčkových operách. V prvním provedení Její pastorkyně v Národním divadle (1916) ztvárnila ovčáka Jana, ve Výletech pana Broučka (1920) trojroli Číšníka – Zázračného dítěte – Žáka, Glášu v Kátě Kabanové (1922), Lapáka v Příhodách lišky Bystroušky (1925). Vystoupila i v roli komorné v opeře Věc Makropulos (1928). Řadila se ke spolutvůrcům janáčkovského jevištního stylu.

D: role – výběr: Lesní žínka (A. Dvořák, Rusalka) 1915; Barunka (K. Kovařovic, Na starém bělidle) 1916; Papagena (W. A. Mozart, Kouzelná flétna); Lidunka (V. Blodek, V studni); Baruška (W. A. Mozart, Figarova svatba); Yniold (C. Debussy, Pelléas a Mélisanda) 1921; Lola (P. Mascagni, Sedlák kavalír); Barče (B. Smetana, Hubička); Inez (G. Verdi, Trubadúr) 1922; Katka (W. A. Mozart, Únos ze serailu); Tereza (V. Novák, Lucerna); Lidka (B. Smetana, Dvě vdovy) 1923; Mlada (Z. Fibich, Šárka) 1925; Netopýr, Popel (M. Ravel, Dítě a kouzla); Komorná (A. Dvořák, Čert a Káča) 1927; Zdeňka (J. B. Foerster, Nepřemožení) 1929; Třetí Maria (R. Zamrzla, Jidáš Iškariotský) 1930; Dcera Šumařova (R. Karel, Smrt kmotřička); Husopaska (O. Zich, Malířský nápad) 1933.

L: F. P. (F. Pala), M. C., in: Národní divadlo 10, 1932–33, č. 5, nestr.; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 2, 1968, s. 69, 84, 89, 213, 217n., 240; J. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 1–6, 1962–1989, passim; ND a jeho předchůdci, s. 59; HS 1, s. 171; www.narodni-divadlo.cz – archiv (kde soupis rolí).

Helena Havlíková