CVEKL Zdeněk 23.1.1926-28.1.1988

Z Personal
Zdeněk CVEKL
Narození 23.1.1926
Místo narození Praha
Úmrtí 28.1.1988
Místo úmrtí Praha
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik

CVEKL, Zdeněk, * 23. 1. 1926 Praha, † 28. 1. 1988 Praha, strojní inženýr, pedagog

Bratr filozofa Jiřího C. (1919–1996). Po absolvování gymnázia začal 1947 studovat Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství při ČVUT v Praze, oddělení strojní. Studia ukončil druhou státní zkouškou v únoru 1952. Zároveň pracoval od 1951 jako projektant v pražském Chemoprojektu. Po absolutoriu se na Strojní fakultě ČVUT stal pedagogickým asistentem. Zaměřil se především na výrobní pochody a metody při spojování ocelových konstrukcí, zvláště svařováním. Dále se zabýval teorií, konstrukcí a zkoušením zemědělských strojů. 1955 byl jmenován odborným asistentem na katedře transportních zařízení a částí strojů. Odborně se specializoval na zdvihací, dopravní a stavební stroje. 1963 se habilitoval pro obor transportní zařízení. Jeho habilitační přednáška Použití metody příčinkových elips při určování reakcí násady výškové lopaty byla kladně hodnocena i odborníky z praxe. Profesorem pro obor stavby dopravních strojů a zařízení byl jmenován 1. 10. 1970. Soustředil se na teorii, konstrukci a výzkum strojních zařízení pro manipulaci materiálem. Věnoval se stavbě strojů pro vertikální neklasickou dopravu sypkých substrátů, kusového zboží i osob, stavbě strojů stavebních, zemních a úpravárenských a stavbě zemědělských strojů a strojních zařízení pro zemědělskou výrobu. Přednášel také o strojních zařízeních v rostlinné i živočišné výrobě, o samochodných strojích včetně nosičů nářadí, o projektování technologických linek pro zpracování a konzervaci živočišné i rostlinné produkce. Své přednášky z oboru konstrukce strojů a technologie jejich výroby doplňoval potřebnými znalostmi z ekonomiky a organizace výroby. Byl jedním z řešitelů státního a resortního výzkumného úkolu, který byl zaměřen na rozpojování zemin, terramechaniku a na nové postupy netradičního zpracování půdy. Vlastní vědeckovýzkumnou činnost zaměřil na problematiku dynamických jevů v uzlech zkoumaných strojů za účelem zvýšení jejich spolehlivosti. Dále řešil způsob přenosu energie na transportní zemědělské stroje. Publikoval řadu statí v odborných časopisech, několik skript i odborných publikací. Byl členem komise Poradního sboru pro mechanizaci a automatizaci stavebnictví.

D: Stroje pro práce zemní a stavební, 1954; Zdvíhací stroje a dopravníky 1, 1958, 2, 1959; Kinematická schémata universálních rypadel, 1959; Univerzální rypadla, 1963; Teorie a stavba zdvíhacích strojů, 1972; Teorie a konstrukce zdvíhacích strojů, 1972; Lopatové nakladače, 1972.

L: Program na studijní rok 1956/1957, 1957, s. 166; Seznam členů československé společnosti pro mechaniku ČSAV, 1968, s. 4; ČVUT – Strojní fakulta 1976–77, 1976, s. 35; ČBS, s. 85; Tomeš 1, s. 177.

P: Archiv ČVUT Praha, fond Fakulta strojní ČVUT, FS 1951 – současnost, katalogy studentů; osobní fondy, pozůstalosti.

Jiřina Masnerová