CZAPEK Friedrich Johann Franz 16.5.1868-31.7.1921

Z Personal
Friedrich Johann Franz CZAPEK
Narození 16.5.1868
Místo narození Praha
Úmrtí 31.7.1921
Místo úmrtí Lipsko (Německo)
Povolání 6- Botanik

CZAPEK, Friedrich Johann Franz, * 16. 5. 1868 Praha, † 31. 7. 1921 Lipsko (Německo), fyziolog rostlin, biochemik, lékař

Pocházel z rodiny s lékařskou tradicí. Vystudoval medicínu na lékařské fakultě pražské německé univerzity. Zajímal se o farmaceutickou problematiku, zejména její fyziologickou a chemickou stránku. 1891 se stal asistentem F. Hofmeistera, který se zabýval fyziologií rostlin. Tento problém zkoumal i C. a věnoval se mu i po skončení lékařského studia (doktorát 1892), kdy odešel do Lipska k W. Pfefferovi, 1894 pak do Vídně k J. Wiesnerovi, předním badatelům v tomto oboru. V Lipsku začal s výzkumem gravitropismu rostlinných kořenů (tehdejší označení: geotropismus), v němž pokračoval po celé desetiletí. Za studium mléčnic svlačcovitých rostlin, do něhož ho zasvětil tehdy pražský botanik R. Wettstein, získal ve Vídni doktorát filozofie a 1895 se tam habilitoval na základě svých prací o geotropismu pro obor fyziologie rostlin. 1896 byl povolán na pražskou německou techniku jako mimořádný profesor botaniky, zbožíznalství a technické mikroskopie; řádným profesorem se tam stal 1902. Řádnou profesuru botaniky získal 1906 také v Černovicích v Bukovině (dnes Černivci, Ukrajina). 1907 a 1908 podnikl výzkumnou cestu do Indie, na Cejlon (dnes Srí Lanka) a na Jávu, kde se seznámil s problematikou tropické botaniky. Poté 1909 přešel na pražskou německou univerzitu. Působil tam jako profesor fyziologie rostlin a převzal odborný ústav po H. Molischovi. Během první světové války byl vojenským lékařem a těžce onemocněl paratyfem. Již s trvale podlomeným zdravím přijal 1921 na lipské univerzitě nástupnictví za svého učitele W. Pfeffera, ale následujícího roku zemřel.

Zabýval se širokou problematikou chemických procesů v rostlinách – své pražské žáky orientoval v prvé řadě na průzkum chemismu buněčné protoplasmy. Za svého působení na pražské technice sepsal hlavní dílo, obsáhlou příručku bio chemie rostlin Biochemie der Pflanzen (ve 2 dílech 1905, 2. vyd. ve 3 dílech 1913–1921, 3. vyd. 1922–1925); tato kniha se nadlouho stala standardní příručkou oboru. Otázku chemické stránky životních jevů a procesů shrnul v práci vydané v Londýně Chemical Phenomena in Life (1911). Nabízené místo na londýnské Imperial College of Sciences nepřijal. Jeho dlouhodobý výzkum geotropismu probíhal zčásti paralelně s obdobně zaměřeným studiem B. Němce na pražské české univerzitě. C. mylně hledal vysvětlení vnímání zemské tíže v rozdílu radiálního tlaku rostlinných pletiv, nicméně zřejmě jako první poukázal na význam chemických změn v podrážděných buňkách. V metodologii zdůrazňoval nutnost ověřených experimentů. Měl široké kulturní zájmy, byl ctitelem hudby R. Wagnera a próz A. Stiftera. Politicky sympatizoval s liberální orientací, ale měl pochopení i pro sociální problematiku.

L: K. Borech, in: Berichte der Deutschen botanischen Gesellschaft 39, 1921, s. 97n.; nekrolog in: Lotos 69, 1921, s. 3n; Almanach der Akademie der Wissenschaften in Wien für das Jahr 1922, s. 168n; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 549; NDB 3, s. 456; BL 1, s. 217, ÖBL 1, s. 160.

Jan Janko