DĚTŘICH z Hradce ?-10.10.1302

Z Personal
DĚTŘICH z Hradce
Úmrtí 10.10.1302
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel

DĚTŘICH z Hradce, * ?, † 10. 10. 1302 Olomouc, kněz, biskup

Podle tradice pocházel z významného rodu pánů z (Jindřichova) Hradce. Jako olomoucký kanovník byl doložen 1280, kdy v závěti pamatoval na svou kapitulu a na ženský klášter u sv. Petra. Biskupem olomouckým byl jednomyslně zvolen 26. 3. 1281. Kapitula prosila mohučského metropolitu Wernera von Eppstein, aby z ohledu na dalekou cestu do Mohuče mohl D. vysvětit pražský biskup. V žádosti kapitula mj. uvedla, že zvolenec je zralého věku, usedlé povahy, znalec kanonického práva, šlechtic a je už knězem. Biskupské svěcení D. přijal před 11. 5. 1281. Stal se nástupcem Bruna ze Schauenburku. Spolu s pražským biskupem Tobiášem z Bechyně se 1287 účastnil říšské synody ve Würzburgu, není však známo, zda D. ve své diecézi uvedl synodální nařízení v život. Věnoval se pečlivě církevní správě, v Brně 1293 provedl pozoruhodné vytýčení hranic farností, kdy původně národnostní rozdělení nahradil rozhraničením územním. Přišlí cizí kolonisté (Němci, Valoni, přistěhovalci z Flander aj.) se totiž sdružovali kolem svých kostelů. Protože se časem poněmčili či počeštili, olomoucký biskup rozdělil správu ve vnitřním městě mezi kostely u sv. Petra a u sv. Jakuba. D. 1296 založil u sv. Petra i kolegiátní kapitulu. Podařilo se mu zvýšit příjmy biskupství vykoupením bývalého desátku ze znojemského arcijáhenství, který kníže Vratislav II. neprávem obrátil ve prospěch nedlouho předtím vzniklé kapituly staroboleslavské. Podporoval též kláštery, zvláště byl nakloněn minoritům, kterým již v prvním roce svého episkopátu dovolit kázat a sloužit bohoslužby v celé diecézi, a dále vyhlásil exkomunikaci nad každým, kdo by poškozoval jejich kláštery. Pamatoval i na biskupskou Kroměříž, které udělil různá privilegia a ustanovení o církevní a světské jurisdikci. Pokračoval též v kolonizaci hlavně na východní Moravě udělováním pozemků v léno. Zdokonalil biskupskou kancelář, v níž působil vedoucí notář, podřízení notáři, kteří koncipovali listiny a písaři. V kanceláři se používaly čtyři typy pečetidel a sekret. D. byl pohřben v olomouckém dómu.

L: RSN 4, s. 153; OSN 7, s. 416; Slezsko 1, s. 52; F. X. Richter, Augustini Olomucensis episcoporum Olomucensium series, 1831, s. 87–89; F. V. Peřinka, Dějiny města Kroměříže, 1913, s. 23–31; J. Šebánek, Studie o kanceláři D., biskupa olomouckého, in: ČMM 50, 1926, s. 171–275; V. Medek, Osudy moravské církve 1, 1971, s. 107–111; J. Matzke, Das Bistum Olmütz von 1281–1578, Königstein/Taunus 1975, s. 9–13; M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 112; J. Bistřický, Theoderich von Neuhaus, in: E. Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1198 bis 1448, Berlin 2001, s. 509.

Miloš Kouřil