DĚTMAR ?-2.1.982

Z Personal
DĚTMAR
Úmrtí 2.1.982
Místo úmrtí Praha
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 185

DĚTMAR (též THIETMAR), * ?, † 2. 1. 982 Praha, biskup

Původně benediktin z kláštera Corvey v Sasku. Byl charakterizován jako muž učený a výmluvný, dobře ovládající slovanský jazyk. Nějaký čas pobýval v Čechách, kam přišel na pouť. Získal si přízeň českého knížete Boleslava II. Po zřízení pražského biskupství 973 ho Boleslav vybral za prvního biskupa a představil ho kněžím a lidu. Pro komplikovanou politickou situaci v říši a odpor řezenského biskupa bylo však jeho potvrzení odloženo. Teprve v lednu 976 obdržel investituru a mohučský arcibiskup Willigis ho v Brumptu v Alsasku vysvětil. 976 působil spolu s blíže nejmenovaným moravským a dalšími biskupy jako arcibiskupův poradce na soudu v Mohuči, kde byl projednáván spor v aschaffenburském klášteře sv. Petra. Po návratu do Prahy byl slavnostně nastolen ve svatovítské bazilice. Při té příležitosti duchovní zpívali Te Deum, velmoži Kristus keinado a prostý lid volal Krleš (první písemný doklad o církevním zpěvu v českých zemích). V Čechách plnil biskupské úkoly, světil kostely, křtil obyvatele země. Pohřben byl ve svatovítském kostele. Na pohřebních obřadech se podílel jeho nástupce Slavníkovec Vojtěch.

L: V. Novotný, České dějiny 1/1, 1912, s. 584–609; L. Jehlička, Pražští biskupové 973–1344, in: Tisíc let pražského biskupství 973–1973, 1973, s. 123; J. Kadlec, Přehled českých církevních dějin 1, Řím 1987 (Praha 1991), s. 61n.

P: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum 1, kap. 23; Codex Diplomaticus … Bohemiae 1 (ed. G. Friedrich), č. 34, s. 40n.

Marie Bláhová