DAUBLEBSKÝ ze Sternecku Robert 7.2.1839-19.11.1910

Z Personal
Robert DAUBLEBSKÝ ze Sternecku
Narození 7.2.1839
Místo narození Praha
Úmrtí 19.11.1910
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 13- Geodet nebo kartograf
2- Fyzik
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 135
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45776

DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Robert (též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 7. 2. 1839 Praha, † 19. 11. 1910 Vídeň (Rakousko), geodet, geograf, geofyzik, astronom

Pocházel z českobudějovické rodiny erbovních měšťanů, jeho otec Jakub Josef D. (1800–1878) byl advokátem, matka Marie, roz. Kalinová z Jäthensteinu. Rodina bydlela na Starém Městě. Ze sourozenců vynikl nejstarší bratr Mořic (1834–1917), generálmajor a vojenský velitel Vídně, sestra Marie se provdala za hudebního skladatele Viléma Blodka (1834–1874). D. vystudoval v Praze reálku a v květnu 1859 narukoval jako kadet k pěšímu pluku, s nímž se zakrátko účastnil bitev u Magenty a Solferina. 1862 byl přidělen Vojenskému zeměpisnému ústavu ve Vídni, za války 1866 ke štábu Severní armády. Ve vídeňském ústavu sloužil přes čtyřicet let a postupně stoupal po žebříčku vojenských hodností. 1880–94 vedl jeho hvězdárnu, 1904–06 astronomicko-geodetický odbor. Při odchodu do důchodu byl povýšen na generálmajora (1905).

D. prováděl především úhlová a azimutální měření po celém území rakousko-uherského mocnářství. Výsledky sloužily zejména pro konstrukci matematické sítě pro III. vojenské mapování, z něhož vycházely také speciální mapy v měřítku 1:75 000. Na mnoha místech opravil dosavadní geodetické sítě, mj. i v Praze. Nově určil polohu pražské klementinské hvězdárny (1876). Celoživotním dílem D. bylo vytvoření nové triangulační sítě mocnářství. Spolupracoval s K. Kořistkou při výškopisných měřeních a společně publikovali výsledky pod názvem Seznam výšek v Čechách, jež v létech 1877–1879 vojenským zeměpisným ústavem trigonometricky stanoveny byly. Zvláště významný byl D. výzkum zemské tíže, pro jejíž měření navrhl několik nových, přesnějších přístrojů. Další geodetická a tíhová měření prováděl D. po celé Evropě, od Karpat po Londýn a od baltského pobřeží po jihoitalské Otranto. Zastupoval Rakousko-Uhersko při jednáních o délce zeměpisného stupně (1882). Prováděl i geofyzikální měření v dolech v Příbrami (v hloubce přes 1 000 m), Jáchymově, Kutné Hoře a Idriji (Slovinsko). Jako první rozpoznal odchylky kompasové střelky na hoře Říp a vysvětlil jejich příčinu.

Vědecká práce D. byla oceněna mnoha řády a čestnými členstvími doma i v zahraničí; patřil k dopisujícím členům KČSN a Rakouské akademie věd.

D: Seznam výšek v Čechách, jež v létech 1877–1879 vojenským zeměpisným ústavem trigonometricky stanoveny byly, 1884 (spolu s K. Kořistkou); Das neue Dreiecknetz I. Ordnung der österreich-ungarischen Monarchie, 1887; Bestimmung der Intensität der Schwerkraft in Böhmen, 1890.

L: OSN 7, s. 883; Zeitschrift für praktische Geologie, Juli 1899, s. 270; F. Köhler, R. D. ze S., in: Sborník České společnosti zeměvědné 16, 1910, s. 209–221; MSN 6, s. 965; BL 1, s. 234; M. Semík, O Češích v bývalém vojenském zeměpisném ústavu vídeňském, in: Sborník československé společnosti zeměpisné 64, 1959, s. 233–234; ÖBL 1, s. 171 (kde soupis díla); J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 126; Tomeš 3, s. 196; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 95; J. Martínek, Geografové v českých zemích 1800–1945 (biografický slovník), 2008, s. 79–80.

Jiří Martínek