DAVID František 26.5.1873-31.10.1951

Z Personal
František DAVID
Narození 26.5.1873
Místo narození Praha
Úmrtí 31.10.1951
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel

DAVID, František (vl. jm. Vodrážka), * 26. 5. 1873 Praha, † 31. 10. 1951 Praha, úředník, spisovatel, dramatik

V rodišti vystudoval měšťanskou, pak soukromou obchodní školu. Rok působil u nakladatele J. R. Vilímka jako úředník, od 1892 v kanceláři Ústřední matice školské. 1894 se stal zaměstnancem finančního odboru obce pražské. 1927 odešel do důchodu.

Od mládí inklinoval k divadlu. K prvním pokusům veseloherního typu se odhodlal 1901 a své snažení spojil na dalších čtrnáct let s P. M. Mallochem (Ve slabých chvilkách, 1901; Ta první láska, 1902; Když vrány táhnou, 1903; Dobráček, 1904; Šansoneta kuchařkou, 1905 ad.). Řadu lidových her a frašek publikoval v Šimáčkově ediční řadě Repertoár českých divadel, od 1925 v Rosendorfově knižnici Lidové hry českého jeviště, vycházející za řízení literárního kritika J. O. Novotného a od 1930 také u nakladatele A. Neuberta ve sbírce původních českých her určených pro méně náročné publikum Naše scéna. Počínaje 1906 spolupracoval D. s J. Bonnem, mírný ohlas zaznamenala tendenční hra proti alkoholismu Životní elixír (1906). Tematicky čerpal ve svých divadelních pokusech lehčího žánru ze soudobé společnosti, jak odpovídalo potřebám pražských lidových zábavních scén. Frašky, veselohry a satirické skeče psal podle tradičního schématu rozvíjeného kolem osudů starých záletníků (Dobráček, 1904; Kolem čeho se svět točí?, 1925), vdavekchtivých žen (Žaludské eso, 1916), situačních zápletek (Tichý blázen, 1918), sňatků a majetků, módního spiritismu (Hledá se médium, 1930), kartářek a židovských obchodníků. O nich sepsal i politický skeč Strach z Palestiny aneb „Co se nám Čechům může stát?“ (1919). Podobné náplně byla i řada satirických komedií (Nahá Eva aneb Jak člověk vystřízliví, 1919; Lidský zvěřinec, 1922; Není nad protekci, 1923 a mnoho nedatovaných děl: Ďáblův triumf, Věštkyně, Svět zlodějů aj.).

V období kolem 1918 publikoval D. několik her sám, od 1919 se spojil s překladatelem z francouzštiny Janem E. Beránkem (Janem B. Polomem), od 1925 spolupracoval s V. Voženílkem, poté opět s J. Beránkem. Od 1921 přispíval do repertoáru dobových kabaretů, které Josef Šváb Malostranský vydával ve své knižnici Divadlo hrůzy. Jednou z posledních D. prací se stala sbírka vtipů a anekdot Tisíc pum a granátníků (1931) a veseloherním pokusem hra Právo na lásku (1932). Poté se umělecky až do smrti odmlčel. Některé literární příručky uvádějí datum úmrtí 15. 11.

L: J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1392 (pod František Vodrážka); LČL 1, s. 515.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha; Divadelní ústav Praha.

Marcella Husová