DEN Petr 3.4.1898-9.9.1970

Z Personal
Petr DEN
Narození 3.4.1898
Místo narození Kolín
Úmrtí 9.9.1970
Místo úmrtí New York (USA)
Povolání

68- Redaktor nebo žurnalista 48- Politický publicista

63- Spisovatel

DEN, Petr (vl. jm. Radimský, Ladislav), * 3. 4. 1898 Kolín, † 9. 9. 1970 New York (USA), diplomat, esejista, prozaik, publicista

Jeho dědeček Václav Radimský (1839–1907) byl podnikatelem a spolupracovníkem F. L. Riegra, otec Ladislav Radimský (1871–1922) spravoval rodinný velkostatek v Pašince a mlýny v Kolíně, politicky pracoval ve staročeské straně, strýc Václav Radimský (1867–1946) byl impresionistickým malířem. D. maturoval na reálném gymnáziu v rodišti. Na Právnické fakultě UK promoval 1921. Už 1920 nastoupil na ministerstvo zahraničí do oddělení pro Společnost národů, ve 30. letech působil na vyslanectvích v Bukurešti, Berlíně a Bernu. 1936 se oženil. Za protektorátu žil v soukromí a materiálně podporoval některé odbojové aktivity. 1945–46 byl zástupcem ČSR u Přípravné komise pro Spojené národy v Londýně, 1946–48 zastupoval stálého delegáta v Organizaci spojených národů s titulem zplnomocněného ministra, po únorovém převratu se funkce vzdal, zůstal v exilu a do odchodu do důchodu (1958) byl činný v sekretariátu OSN. Sympatizoval s národně socialistickou stranou; před válkou publikoval v Naší době, Kritickém měsíčníku, Lidových novinách, Přítomnosti, Listech pro umění a kritiku, Kvartu, Zahraniční politice.

Pod pseudonymem Petr Den se zúčastnil literární soutěže nakladatelství Melantrich svazkem esejů Tvůrcem snadno a rychle (1933) a získal první cenu. Pseudonym se stal jeho literárním i občanským jménem. Polemicky vystoupil brožurou Petr Den se vadí s českou literaturou (1934). Po osvobození otiskl Řeči ke gymnazistům (1946) a sbírku próz Pětkrát Kolín (1947). V exilu pokračoval v esejistickém a prozaickém díle s aktuálním vyústěním, např. Mexické divertimento, O kocourovi bez bot, Evropan na Manhattanu, Době proti srsti, Radost ve Veselí, Než bude pozdě (Pamflet na Sacharovovo téma o nápravě věcí lidských). Pod vlastním jménem publikoval politologické úvahy Rub a líc našeho národního programu v atomovém věku, Skloňuj své jméno, exulante! a Cesta k politickému poznání (Pokus o nástin vědecké politiky), jimiž jeho literární tvorba vyvrcholila. Anticipoval globální civilizační krizi a v duchu Masarykovy filozofie dějin nově formuloval obsah tzv. české otázky jako nadnárodní, všelidský. Komentáři a úvahami přispíval do řady exilových periodik a do rozhlasových stanic Hlas Ameriky a Svobodná Evropa, 1963–70 redigoval časopis Společnosti pro vědy a umění Proměny. V rukopise zůstaly Paměti.

L: Pejskar 1, s. 249–251; Tomeš 3, s. 14 (jako Radimský); LČL 1, s. 530 až 531; SČS 1, s. 129–130; BL 3, s. 372.

P: LA PNP Praha; Stanford University, USA.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera