DERNSCHWAM Hans 23.3.1494-1567

Z Personal
Hans DERNSCHWAM
Narození 23.3.1494
Místo narození Most
Úmrtí 1567 nebo 1568
Místo úmrtí asi Častá u Pezinku (Slovensko)
Povolání

26- Bánský odborník nebo energetik

56- Filozof

DERNSCHWAM, Hans (též DERSCHWAM), * 23. 3. 1494 Most, † 1567 nebo 1568 asi Častá u Pezinku (Slovensko), obchodník, cestovatel

Pocházel ze šlechtické rodiny s přídomkem z Rade(j)čína. Studoval ve Vídni a Lipsku, získal klasické humanistické vzdělání, 1513 pobýval v Itálii (včetně Říma). 1514–17 byl sekretářem prešpurského probošta Hieronyma Balba, poté ve službách Thurzů (též jako správce mincovny v sedmihradské Baia Mare). Asi 1520 nastoupil k augspurské rodině Fuggerů. V jejich službách cestoval hlavně po jižní Evropě a kupoval starožitnosti, především rukopisy, od konce 20. let trvale působil v Banské Bystrici. Ve 40. letech 16. století se podílel na jednáních s Ferdinandem I. o prodloužení fuggerovského pronájmu výnosných hornouherských dolů. Od Fuggerů odešel 1549 a žil jako soukromník na svém statku v Časté v Malých Karpatech. Vlastnil bohatou kolekci rukopisů (dochoval se seznam) a sebral latinské nápisy z území Uher včetně známého římského záznamu z trenčínské skály.

Stal se 1554 (jako soukromník) členem poselstva českého a uherského krále Ferdinanda I. k tureckému sultánu Sulejmánovi I., zvanému Nádherný. Poslové dorazili do Cařihradu, kde Sulejmána nenalezli, protože tehdy válčil s Persií, a tak se vůdce poselstva Augier (Augerius) Gislenius van Busbecq i s celým doprovodem přeplavil přes Bospor. Poselstvo dále pokračovalo k východu až do Amasie (nyní Amasya v severním Turecku), kde se 7. 4. 1555 s panovníkem setkali. Po návratu do Vídně koncem 1555 odešel D. opět na dnešní Slovensko. Cestu poselstva popsal van Busbecq ve spise Itinerarium Constantinopolitanum et Amasianum, který vyšel tiskem 1581, do češtiny ho přeložil Daniel Adam z Veleslavína a připojil ke své Nové kronice české. D. deník zůstal v rukopise a edice se dočkal až 1923.

Ač byl D. od 1538 ženatý, neměl potomky, takže po smrti (buď v Časté, nebo v Banské Bystrici) přešel majetek na bratra Matyáše a jeho dědice.

D: Inscriptiones Romanae a lapidibus in territoriis Hungariae et Transylvaniae…, rkp. NK Vídeň; Beschreibung des Mitternhaus im Neusohl gelegen…, 1563 (tiskem 1797); H. D.’s Tagebuch einer Reise nach Konstantinopel und Kleinasien, in: Studien zur Fugger-Geschichte (ed. J. Strieder), Heft 7, München – Leipzig 1923.

L: OSN 7, s. 334; MSN 2, s. 179; NDB 3, s. 609 (kde další literatura); BL 1, s. 241; J. Kühndel, Ján D., vzdelaný faktor Fuggerovcov na Slovensku (1494–1567), in: Historické štúdie 1, 1955, s. 168–187; J. Vlachovič, Ján D. 1494–1567, in: Vlastivědný časopis 25, 1976, č. 2, s. 80–84; ESL 1, s. 501; J. Berlasz, Die Bibliothek D.: Bücherinventar eines Humanisten in Ungarn, Szeged 1984; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši geografové a cestovatelé, 1998, s. 113; BLS 2, s. 241–242 (kde další literatura).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek