DESFOURS-WALDERODE Mikuláš Vladimír 28.8.1877-1.3.1941

Z Personal
Mikuláš Vladimír DESFOURS-WALDERODE
Narození 28.8.1877
Místo narození Křetín u Letovic
Úmrtí 1.3.1941
Místo úmrtí Praha
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 182

DESFOURS-WALDERODE, Mikuláš Vladimír, * 28. 8. 1877 Křetín u Letovic, † 1. 3. 1941 Praha, velkostatkář, historik, sběratel

Potomek lotrinského šlechtického rodu, jehož příslušník, plukovník Nicolas D. (? 1588–1661) získal 1628 mj. zámek Hrubý Rohozec. Byl synem Theodora Gabriela D. (1841 až 1894) a Augusty Gabriely, roz. Coudenhove (1855–1933). Absolvoval řádové gymnázium v Kremsmünsteru. Potom sloužil v armádě (1898 poručík, posléze rytmistr). Po dosažení zletilosti se 1901 jako nejstarší syn ujal fideikomisu Hrubý Rohozec – Smržovka. 1903 byl jmenován komořím. První světové války se účastnil na italské frontě (1915–17), od 1917 byl členem panské sněmovny. Měl úzkou vazbu na císaře Karla a ve sněmovně se sblížil s historikem Jaroslavem Gollem. Po rozpadu Rakouska-Uherska žil na Hrubém Rohozci. Ve 20. a 30. letech 20. století se marně snažil uchovat své statky nedotčené pozemkovou reformou, ač mu pomáhali mj. jeho přátelé historici Josef Pekař a Josef Vítězslav Šimák. 1911 byl jmenován dopisujícím členem ústřední komise pro ochranu a průzkum historických a uměleckých památek ve Vídni (Zentralkommission für Denkmalpflege). Po čtyřech semestrech na vídeňské právnické fakultě přestoupil na filozofickou fakultu. Studia ukončil 1921 na Německé univerzitě v Praze, kde získal doktorát za disertační práci Beiträge zu einer Biographie des Grafen Anton Friedrich Mittrowsky, 1770– 1842. Od mládí se zajímal o rodovou historii a genealogii. Seznámil se s jabloneckým archivářem Karlem Fischerem, který z jeho podnětu pořádal rodinný archiv Desfoursů. D. převzal péči o vlastní rodový archiv, věnoval se genealogickým studiím za pomoci zámeckého kaplana a vlastivědného badatele Jana Křtitele Hájka. Značné finanční prostředky uvolňoval na rešerše v domácích i evropských archivech. Pečoval rovněž o umělecké sbírky svého sídla a podporoval činnost turnovského muzea. 1903 se oženil s dcerou rakouského diplomata Helenou Isabelou, roz. Wydenbruckovou, s níž měl syna Karla Bedřicha (1904–2000). Po rozvodu si 1922 vzal její sestřenici Gabrielu Karolinu, roz. Wydenbruckovou, která mu porodila syny Maxe Josefa Karla (1923–1945) a Ludvíka Viléma Mikuláše (1925–1944). Měl ještě 1907 narozenou nemanželskou dceru Marii Evu Zaunerovou. Jeho bratrem byl diplomat Kuno Theodor (1879–1956), držitel velkostatku Potštát.

L: J. Macek, Rodinný archiv D.-W. (1230) 1503–1942. Inventář, 1976; B. Č., Rohozecký pán zemřel, in: Radostná studánka 2, 1940–1941, s. 127; totéž, in: Pojizerské listy 56, 1941, č. 19, s. 4.

P: SOA Litoměřice, fond Rodinný archiv D.-W., Hrubý Rohozec. Sbírky Mikuláše D.-W.; NA Praha, Sbírka autografů II, Sbírka genealogická D.-W.; ZA Opava, fond Velkostatek Potštát.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Hana Kábová