StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie DEYL Jan 24.6.1855-16.2.1924

Jan DEYL
Narození	24.6.1855
Místo narození	Vysoké Veselí u Jičína
Úmrtí	16.2.1924
Místo úmrtí	Praha
Povolání	15- Lékaři
Citace	Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 190-191
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45425

DEYL, Jan, * 24. 6. 1855 Vysoké Veselí u Jičína, † 16. 2. 1924 Praha, lékař-oftalmolog, pedagog

Po maturitě na jičínském gymnáziu (1874) studoval medicínu ve Vídni a na univerzitě v Praze, kde 1880 získal titul MUDr. Po promoci působil krátce v ústavu choromyslných a na několika klinikách (chirurgické, interní, kožní) nerozdělené lékařské fakulty. Ještě před rozdělením univerzity na českou a německou se stal 1882 asistentem oční kliniky. Po osamostatnění české lékařské fakulty byl 1883–87 asistentem oční kliniky a těsně po rozdělení ji také nakrátko prozatímně spravoval. 1887 se habilitoval z očního lékařství, vykonal delší studijní cestu po francouzských a německých ústavech a stal se přednostou očního oddělení univerzitní polikliniky. Mimořádným profesorem byl jmenován 1893, řádným 1902, poté se stal přednostou oční kliniky a současně vedoucím očního oddělení ve všeobecné nemocnici, působil také v České dětské nemocnici Na Karlově. Patřil vedle prof. J. Schöbla k zakladatelům české oftalmologie, spolu s ním se zasloužil o vybudování české kliniky. Intenzivní vědeckou a publikační činnost zaměřil především na embryologické a organogenetické problémy a srovnávací anatomii oka. Vedle morfologických studií se věnoval rovněž klinickým, zejména neurooftalmologickým tématům. Velmi užívaná byla jeho učebnice (vyšla posmrtně zásluhou spolupracovníků 1927). Ve výuce kladl důraz na vztah očního lékařství k ostatním oborům. Angažoval se v organizaci péče o mládež, tělesně postižené a slepce. Již 1908 byl zvolen předsedou Zemského spolku pro výchovu a zaopatření slepých. O dva roky později založil na Maltézském náměstí na Malé Straně v Praze první ryze český ústav pro výchovu slepců, nazvaný jeho jménem. O tělesně postižené pečoval i jako spolupracovník Klárova ústavu slepců, Jedličkova ústavu a člen pražské městské rady. V předposledním roce první světové války uvedl v život časopis Deylův obzor věnovaný péči o nevidomé, který však vycházel pouhé tři roky. Byl členem Královské české společnosti nauk, České akademie pro umění, vědu a slovesnost, Společnosti muzea Království českého a Francouzské oftalmologické společnosti.

D: Zevní choroby oční (s kolektivem), 1927.

L: OSN 6, s. 444; 28, s. 268; OSND 1/1, s. 91; E. Dienstbier – J. Kurz – O. Matoušek, Zakladatelé české oftalmologie, 1957, s. 81–128; Zpráva o studijním roku 1923/24 Univerzity Karlovy, s. 42–45; ČLČ 41, 1902, s. 1080; 54, 1915, s. 794–795; 63, 1924, s. 329, 1033; 88, 1949, s. 165; 100, 1961, s. 1304; 114, 1975, s. 1315; BSPLF 1, s. 176–177; Tomeš 1, s. 233.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Petr Svobodný