DIENTZENHOFER Wolfgang 16.3.1648-18.5.1706

Z Personal
Wolfgang DIENTZENHOFER
Narození 16.3.1648
Místo narození Ober-Ullpoint (č. o. Bad Feilnbach u Rosenheimu, Německo)
Úmrtí 18.5.1706
Místo úmrtí Amberg (Německo)
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 205-206
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136886

DIENTZENHOFER, Wolfgang, * 16. 3. 1648 Ober-Ullpoint (č. o. Bad Feilnbach u Rosenheimu, Německo), † 18. 5. 1706 Amberg (Německo), stavitel

Byl bratrem Kryštofa D. (1655–1722) a strýcem Kiliána Ignáce D. (1689–1751). Doklady o tom, že by získal měšťanské právo v Praze chybí, známo je pouze, že 1679 získal potvrzení o manželském původu, které potřeboval, aby se jako měšťan usadil v Hostinném. Tam vedl ve funkci stavbyvedoucího či políra stavbu františkánského kláštera, kterou navrhl stavitel Martin Reiner. Když Reiner během přestavby zemřel, získal D. titul stavitele. Dochovaná smlouva z 11. 3. 1681 ukázala, že koncepci stěží mohl změnit, protože se zavázal dokončit dílo přesně podle Reinerových plánů. Do ne zcela hotové novostavby františkánského konventu v Hostinném se nastěhovali řeholníci 1684. Výstavba posledního křídla se zdržela o rok, 1687 byly veškeré práce dokončeny. Je docela možné, že se D. během výstavby podílel na okolních stavbách. 1683–88 byla datována kaple Anděla strážce v Jílovém u Držkova (poblíž Železného Brodu), jejíž půdorys, vycházející z bavorské typologie, by mohl být Wolfgangovým návrhem.

Nejasné zůstává, zda se D. opět načas vrátil do Prahy, ale již od 1688 pracoval jako zednický mistr v Ambergu, kam přišel nepochybně na pozvání staršího bratra Georga. Nejpozději v červnu 1695 tam také získal měšťanství. V Německu se posléze široce uplatnil, byl doložen při stavbě benediktinských kostelů i klášterních budov v Michelfeldu, Weisenhohe ve Francích a Ensdorfu u Ambergu, při premonstrátském klášterním kostele ve Speinshartu v Horní Falci, dále při kostele a klášteru salesiánek a klášteru paulánů v Ambergu, jimž snad projektoval i klášterní kostel. Přestavěl kostel karmelitánů ve Straubingu a zřejmě i mariánské poutní kostely nad Ambergem a ve Frauenbündlu u Straubingu, zhotovil plány a rozpočty pro farní kostel v Illschwangu a filiální kostel v Ebermannsdorfu (oba poblíž Ambergu), postavil renthaus v Ambergu, kde si vybudoval i svůj vlastní dům.

L: Thieme – Becker 9, s. 240; A. H. Gürth, Über W. D., in: Verhandlungen des Historischen Vereins für Oberpfalz und Regensburg 99, 1958, s. 5n.; V. Kotrba, Neue Beiträge zur Geschichte der D., in: Umění 21, 1973, s. 161–190 (176–180); H. Zimmer, Die D., Rosenheim 1976, s. 41; M. Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů, 1986, s. 17, 20; P. Vlček, D. skicář a česká architektura 1640–70, in: Umění 37, 1989, s. 473–497; M. Vilímková – J. Brucker, D.: Eine bayerische Baumeisterfamilie in der Barockzeit, Rosenheim 1989, 17–24; Die D. Barocke Baukunst in Bayern und Böhmen (katalog výstavy), Rosenheim 1991, s. 152–166; P. Vlček – E. Havlová, Praha 1610–1700, 1998, s. 240; M. Horyna – J. Kučera, Dientzenhoferové, 1998, s. 33–46; Saur 27, s. 258–259; Architekti, s. 141.

Pavel Vlček